Test - pneumologie 2

100問 • 1年前

ユーザ名非公開

通報

問題一覧

Pacienti s alergickým eozinofilním astmatem mají často současně:

alergickou rhinitis

Typickým klinickým příznakem komunitní pneumonie je:

akutní horečnatý začátek s třesavkami a zimnicí

Jaké rozdělení pneumonií v současnosti za optimální?

klinický-epidemiologické rozdělení

Netuberkulózní postižení uzlin u dětí?

jednostranné

Nejčastějším fenotypem astma bronchiale je:

alergické eozinofilní

Kombinační délka léčby mykobakteriózy AT + ATB je?

12 měsíců

Absolutní indikací bronchoskopického vyšetření je:

hemoptýza

Biologická léčba u astma bronchiale:

je dostupná jen pro eozinofilní fenotypy

Čím je dána závažnost pneumonie?

přítomným chronickým onemocněním srdečním a plicním a stavem imunitního systému

Vyberte správné tvrzení o molekulárně – genetickém vyšetření plicního karcinomu:

je standardním vyšetřením u karcinomu plic určitého typu a výsledek určuje volbu terapie

Jak lze definovat pneumonie:

zánět plicního parenchymu postihující respirační bronchioly, plicní alveoly a plicní intersticium

Kdy je nutná kontrola ambulantně léčeného nemocného s pneumonií:

kontrolní vyšetření je nutné, pokud ke zlepšení stavu nedochází za 2-3 dny po zahájení léčby

Skiagram hrudníku a vyšetření plicních funkcí musí předcházet zahájení léčby… (z jakékoliv indikace):

metotrexátem

Léčbu antibiotiky u ambulatně léčených nemocných zahajujeme:

nejpozději do 8 hodin po stanovení diagnózy

Multirezistentní TB znamená?

rezistenci na izoniazid a rifampicin

Pacientka s revmatoidní artritidou přichází k vyšetření pro dlouhodobý kašel s výraznou expektorací, zejména po ránu. Ve sputu pozorovala odlitky. Na jaký typ plicního postižení pojmete podezření?

s největší pravděpodobností se bude jednat o bronchiektázie

Nejčastějším původcem komunitní pneumonie je:

Streptococcus pneumoniae

Deficit alfa1antitrypsinu není:

spojen s rozvojem intersticiálního plicního procesu

Provedení CT vyšetření hrudníku:

má význam především diferenciálně diagnostický

Incidence TBC v ČR:

nízká a klesá

U chronické obstrukční ventilační poruchy se setkáváme:

s plicní hyperinflací

U periferního plicního karcinomu je základem chirurgické léčby:

lobektomie

Mezi základní zobrazovací metody pro stanovení dg hrudního empyému nepatří:

ventilačně perfúzní plicní scintigrafie

Plicní embolie:

je potřeba na tuto diagnózu pomýšlet, při jejím průkazu ji léčit a snažit se odhalit její možnou příčinu, pokud tato není klinicky zřejmá

Vysokoprůtoková kyslíková terapie (high- flow oxygen therapy):

spočívá v podávání ohřáté směsi vzduchu a kyslíku vysokým průtokem, s možností nastavení vysoké FiO2, vyplavuje CO2 z nasofaryngeální porce anatomického mrtvého prostoru a produkuje určitý CPAP

TBC postihuje nejčastěji:

kterýkoliv orgán, nejčastěji plíce

Cyanóza

nejčastěji vzniká u pacientů s CHOPN

Bronchodilatační test:

je jedním z bronchomotorických testů

Subakutní kašel je často asociován s:

postižením horních cest dýchacích, infekcí B) pertusis, astma bronchiale

Wellsovo skóre

určuje pomocí zhodnocení rizikových faktorů a klinických znaků klinickou pravděpodobnost plicní embolie

Obstrukční ventilační poruchu je možné diagnostikovat:

spirometrií

Pacient se střední hemoptýzou bezpodmínečně vyžaduje:

přijetí na lůžkové oddělení k observaci, stabilizaci stavu, dovyšetření a léčbě

Biochemické parametry svědčící pro zánětlivý charakter výpotku jsou:

pH < 7,2

Extrakce drénu je indikovaná:

vždy, pokud drén není funkční

Při funkčním vyšetření plic není důležitá/-té:

4h před vyšetřením nejíst/nepít

Stenty do dýchacích cest se nepoužívají u:

emfyzému

Při bronchodilatačním testu používáme:

agonisty beta-2 receptorů s rychlým nástupem účinku (např. salbutamol)

Další vyšetřování u pacientů po proběhlé minimální hemoptýze není nutné:

pokud jde o mladé pacienty, bez anamnézy kouření, s normálním klinickým nálezem i nálezem na skiagramu hrudníku a pokud stav odpovídá zánětu dolních cest dýchacích

Nejčastějším fenotypem astma bronchiale je:

alergické eozinofilní

Nechirurgická biopsie plic cestou bronchoskopie je:

kryobiopsie

Hrudní empyém:

komplikuje pneumonie přibližně u 6 % nemocných

Chronická obstrukční plicní nemoc:

její exacerbace může vyústit v nutnost přijetí na jednotku intenzivní péče

Pro stanovení diagnózy astmatu je nezbytné:

provedení spirometrie

Respirační funkci plic můžeme posuzovat podle:

vyšetření transferfaktoru a transferkoeficientu

Vyberte správné tvrzení o pokročilém (IIIb a IV) stadiu plicního karcinomu:

léčba se volí dle stavu pacienta, histologického typu nádoru a výsledku molekulárního vyšetření

U léčby benigních stenóz dýchacích cest:

je potřeba vždy rozhodnout, zda bude možná chirurgická léčba, jako alternativu lze použít metody intervenční bronchologie (dilatace, kryokauter, laser, stentáž)

Vyberte nesprávné tvrzení o tracheostomii:

je vždy trvalá

Transferfaktor a transferkoeficient nejsou ovlivněny:

přítomností lehké obstrukční ventilační poruchy

Základem léčby astmatického záchvatu je:

aplikace betamimetika inhalačně, podání systémových kortikosteroidů, oxygenoterapie, případně MgSO4

Pro léčbu akutní exacerbace CHOPN platí následující tvrzení:

volíme nízké průtoky kyslíku, cílová saturace arteriální krve kyslíkem (SpO2) je 88-92 %

Pro exspirační dušnost neplatí:

nejčastější příčinou je zúžení horních dýchacích cest

Kritická stenóza dýchacích cest:

vzniká na podkladě benigních i maligních onemocnění, projevuje se většinou při zúžení lumen pod 50 % původního průsvitu, případně dříve, pokud dojde k retenci sekretu ve stenóze

Pro resekci plicních metastáz platí:

atypická resekce s dostatečným lemem zdravé tkáně je dostatečný výkon

Chronický kašel:

je u 90 % imunokompetentních pacientů s normálním skiagramem hrudníku zapříčiněn postnasal-drip syndromem, gastroesofageálním resp. extraesofageálním refluxem a bronchiálním astmatem

Akutní exacerbace intersticiálního plicního procesu:

znamená vždy závažný stav, vyžadující hospitalizaci pacienta, vyloučení infekce, v případě nutnosti zahájení umělé plicní ventilace pak většina případů končí infaustně

Pleurální výpotek charakteru exsudátu:

se často vyskytuje u nádorových a zánětlivých onemocnění

Který z níže uvedených nálezů odpovídá restrikční ventilační poruše?

IVC 68 % n.h., TLC 70 % n.h.

Před vyšetřením transferfaktoru a transferkoeficientu pro CO by pacient neměl:

kouřit

Plicní edém:

se nejčastěji projevuje ortopnoí, otoky, cyanózou, tachykardií, chropy, mohou jej doprovázet i spastické poslechové fenomény

Co platí pro pleurální výpotek:

přesun mediastina je zpravidla na zdravou stranu

Typická klinická symptomatologie hrudního empyému nezahrnuje:

hemoptýzu

Pro plicní embolii neplatí:

všechny možnosti jsou správné

Základem terapie hrudního empyému je:

hrudní drenáž

Mediastinoskopií lze provést?

odběr uzlin z mediastina

Akutní kašel je:

kašel trvající méně než 3 týdny

Proč neprovádíme funkční vyšetření plic u pacientů s významnou hemoptýzou?

kašel vyvolaný vyšetřením a dechové manévry by mohly zhoršit stav pacienta

Obvykle používaným zátěžovým testem v pneumologii u dospělých je:

šestiminutový test chůzí a spiroergometie

Pleurální výpotek – fluidothorax:

je možné diagnosticky punktovat, nejlépe pod ultrazvukovou kontrolou

Skore CURB 65 (Confusion, Urea, Respiratory Rate, Blood Preassure, Age>65) slouží:

k odhadu rizika pro pacienta s komunitní pneumonií, zda jej léčit ambulantně nebo za hospitalizace

Pulsní oxymetrie:

neinvazivně měří saturaci hemoglobinu kyslíkem

Endobronchiální volumredukce je možností léčby pacientů s:

emfyzémem

Vícečetná hrudní drenáž je indikovaná:

u multilokulárního výpotku, pokud při zavedené drenáži nedojde ke sjednocení pleurální dutiny

Syndrom horní duté žíly je:

příznakem pokročilé mediastinální expanze

Bronchoskopické vyšetření nitrohrudních uzlin se provádí pomocí:

endobronchiálního ultrazvuku

Pro přítomnost pleurálního výpotku svědčí následující poslechový nález:

trubicové dýchání

Torakoplastika:

je využívána v léčbě jinak neřešitelného hrudního empyému

Vyberte správné tvrzení. Astma bronchiale:

se manifestuje dušností, pocity tíhy na hrudi a sevřením hrudníku

Fyziologický poklep nad plicní tkání označujeme jako:

plný jasný

K metodám podpory respirace nepatří:

inhalace roztoku atroventu s využitím ultrazvukového inhalátoru

Za masivní hemoptýzu považujeme:

vykašlání > 200 ml krve

Funkční vyšetření plic je možné bezpečně provést u pacienta:

s chronickou obstrukční ventilační poruchou

Který z níže uvedených nálezů odpovídá obstrukční ventilační poruše (n. h. – náležité hodnoty)

IVC 90 % n.h., FEV1 45 % n.h., FEV1/IVC 38 %, MMEF 15 % n.h.

Vyberte správné tvrzení pro rigidní bronchoskopii:

je možno použít větší nástroje

Laryngospasmus:

je fyziologický obranný reflex bránící aspiraci, vyvolaný podrážděním laryngu, často končící spontánně

Pro léčbu exacerbace CHOPN platí:

těžištěm léčby jsou systémově podané kortikosteroidy, inhalačně podávaná bronchodilatancia, oxygenoterapie podávaná s ohledem na arteriální krevní plyny, u infekčních exacerbaci antibiotika

Vyberte pravdivou odpověď. Chronický kašel trvá:

déle než 8 týdnů

Kussmaulovo dýchání je:

hyperpnoe se zvýšenou minutovou ventilací

Pro srdeční tamponádu je charakteristické:

klidová dušnost, hypotenze, zvýšení náplně krčních žil

Podání kyslíku z tzv. polomasky:

je jím možné dosáhnout při nastaveném průtoku kyslíku 12-15 l/min inspirační frakce (FiO2) až 0,65

Mediastinitidu může předcházet:

všechny možnosti jsou správné

Intrapleurální aplikace fibrinolytik není indikovaná:

u každého nemocného s hrudním empyémem

Bodypletysmografie:

se používá ke stanovení TLC

Pleurální výpotek charakteru transudátu:

bývá přítomen u pacientů se srdečním selháním

K zástavě krvácení z DC se nepoužívá:

aspirační cévka

Nejčastější indikací k resekci trachey je:

postintubační stenóza

Pro stanovení náležitých hodnot v rámci funkčního vyšetření plic potřebujeme znát:

váhu, výšku, věk, pohlaví a rasu pacienta

Ultrazvuk hrudníku u pacienta v akutním stavu:

umožňuje diagnostikovat pneumotorax, intersticiální syndrom a pleurální výpotky

Pacient s RA má dlouhodobý kašel s expektorací především ráno a ve sputu má odlitky. Na jaký typ plicního onemocnění budete mít podezření?

bronchiektázie

Vyberte správné tvrzení o analýze krevních plynů:

odběrem venózní krve zejména z centrální žíly můžeme získat validní informace o acidobazické rovnováze a kapnémii

100

Izolace u mykobakteriózy:

je, vztahuje se zákon č. 258/2000 Sb.

Test - pneumologie 1

Test - pneumologie 1

Test - pneumologie 3

Test - pneumologie 3

Kardiologie - test 1

Kardiologie - test 1

Kardiologie - test 2

Kardiologie - test 2

問題一覧

Pacienti s alergickým eozinofilním astmatem mají často současně:

alergickou rhinitis

Typickým klinickým příznakem komunitní pneumonie je:

akutní horečnatý začátek s třesavkami a zimnicí

Jaké rozdělení pneumonií v současnosti za optimální?

klinický-epidemiologické rozdělení

Netuberkulózní postižení uzlin u dětí?

jednostranné

Nejčastějším fenotypem astma bronchiale je:

alergické eozinofilní

Kombinační délka léčby mykobakteriózy AT + ATB je?

12 měsíců

Absolutní indikací bronchoskopického vyšetření je:

hemoptýza

Biologická léčba u astma bronchiale:

je dostupná jen pro eozinofilní fenotypy

Čím je dána závažnost pneumonie?

přítomným chronickým onemocněním srdečním a plicním a stavem imunitního systému

Vyberte správné tvrzení o molekulárně – genetickém vyšetření plicního karcinomu:

je standardním vyšetřením u karcinomu plic určitého typu a výsledek určuje volbu terapie

Jak lze definovat pneumonie:

zánět plicního parenchymu postihující respirační bronchioly, plicní alveoly a plicní intersticium

Kdy je nutná kontrola ambulantně léčeného nemocného s pneumonií:

kontrolní vyšetření je nutné, pokud ke zlepšení stavu nedochází za 2-3 dny po zahájení léčby

Skiagram hrudníku a vyšetření plicních funkcí musí předcházet zahájení léčby… (z jakékoliv indikace):

metotrexátem

Léčbu antibiotiky u ambulatně léčených nemocných zahajujeme:

nejpozději do 8 hodin po stanovení diagnózy

Multirezistentní TB znamená?

rezistenci na izoniazid a rifampicin

s největší pravděpodobností se bude jednat o bronchiektázie

Nejčastějším původcem komunitní pneumonie je:

Streptococcus pneumoniae

Deficit alfa1antitrypsinu není:

spojen s rozvojem intersticiálního plicního procesu

Provedení CT vyšetření hrudníku:

má význam především diferenciálně diagnostický

Incidence TBC v ČR:

nízká a klesá

U chronické obstrukční ventilační poruchy se setkáváme:

s plicní hyperinflací

U periferního plicního karcinomu je základem chirurgické léčby:

lobektomie

Mezi základní zobrazovací metody pro stanovení dg hrudního empyému nepatří:

ventilačně perfúzní plicní scintigrafie

Plicní embolie:

je potřeba na tuto diagnózu pomýšlet, při jejím průkazu ji léčit a snažit se odhalit její možnou příčinu, pokud tato není klinicky zřejmá

Vysokoprůtoková kyslíková terapie (high- flow oxygen therapy):

TBC postihuje nejčastěji:

kterýkoliv orgán, nejčastěji plíce

Cyanóza

nejčastěji vzniká u pacientů s CHOPN

Bronchodilatační test:

je jedním z bronchomotorických testů

Subakutní kašel je často asociován s:

postižením horních cest dýchacích, infekcí B) pertusis, astma bronchiale

Wellsovo skóre

určuje pomocí zhodnocení rizikových faktorů a klinických znaků klinickou pravděpodobnost plicní embolie

Obstrukční ventilační poruchu je možné diagnostikovat:

spirometrií

Pacient se střední hemoptýzou bezpodmínečně vyžaduje:

přijetí na lůžkové oddělení k observaci, stabilizaci stavu, dovyšetření a léčbě

Biochemické parametry svědčící pro zánětlivý charakter výpotku jsou:

pH < 7,2

Extrakce drénu je indikovaná:

vždy, pokud drén není funkční

Při funkčním vyšetření plic není důležitá/-té:

4h před vyšetřením nejíst/nepít

Stenty do dýchacích cest se nepoužívají u:

emfyzému

Při bronchodilatačním testu používáme:

agonisty beta-2 receptorů s rychlým nástupem účinku (např. salbutamol)

Další vyšetřování u pacientů po proběhlé minimální hemoptýze není nutné:

pokud jde o mladé pacienty, bez anamnézy kouření, s normálním klinickým nálezem i nálezem na skiagramu hrudníku a pokud stav odpovídá zánětu dolních cest dýchacích

Nejčastějším fenotypem astma bronchiale je:

alergické eozinofilní

Nechirurgická biopsie plic cestou bronchoskopie je:

kryobiopsie

Hrudní empyém:

komplikuje pneumonie přibližně u 6 % nemocných

Chronická obstrukční plicní nemoc:

její exacerbace může vyústit v nutnost přijetí na jednotku intenzivní péče

Pro stanovení diagnózy astmatu je nezbytné:

provedení spirometrie

Respirační funkci plic můžeme posuzovat podle:

vyšetření transferfaktoru a transferkoeficientu

Vyberte správné tvrzení o pokročilém (IIIb a IV) stadiu plicního karcinomu:

léčba se volí dle stavu pacienta, histologického typu nádoru a výsledku molekulárního vyšetření

U léčby benigních stenóz dýchacích cest:

je potřeba vždy rozhodnout, zda bude možná chirurgická léčba, jako alternativu lze použít metody intervenční bronchologie (dilatace, kryokauter, laser, stentáž)

Vyberte nesprávné tvrzení o tracheostomii:

je vždy trvalá

Transferfaktor a transferkoeficient nejsou ovlivněny:

přítomností lehké obstrukční ventilační poruchy

Základem léčby astmatického záchvatu je:

aplikace betamimetika inhalačně, podání systémových kortikosteroidů, oxygenoterapie, případně MgSO4

Pro léčbu akutní exacerbace CHOPN platí následující tvrzení:

volíme nízké průtoky kyslíku, cílová saturace arteriální krve kyslíkem (SpO2) je 88-92 %

Pro exspirační dušnost neplatí:

nejčastější příčinou je zúžení horních dýchacích cest

Kritická stenóza dýchacích cest:

vzniká na podkladě benigních i maligních onemocnění, projevuje se většinou při zúžení lumen pod 50 % původního průsvitu, případně dříve, pokud dojde k retenci sekretu ve stenóze

Pro resekci plicních metastáz platí:

atypická resekce s dostatečným lemem zdravé tkáně je dostatečný výkon

Chronický kašel:

je u 90 % imunokompetentních pacientů s normálním skiagramem hrudníku zapříčiněn postnasal-drip syndromem, gastroesofageálním resp. extraesofageálním refluxem a bronchiálním astmatem

Akutní exacerbace intersticiálního plicního procesu:

znamená vždy závažný stav, vyžadující hospitalizaci pacienta, vyloučení infekce, v případě nutnosti zahájení umělé plicní ventilace pak většina případů končí infaustně

Pleurální výpotek charakteru exsudátu:

se často vyskytuje u nádorových a zánětlivých onemocnění

Který z níže uvedených nálezů odpovídá restrikční ventilační poruše?

IVC 68 % n.h., TLC 70 % n.h.

Před vyšetřením transferfaktoru a transferkoeficientu pro CO by pacient neměl:

kouřit

Plicní edém:

se nejčastěji projevuje ortopnoí, otoky, cyanózou, tachykardií, chropy, mohou jej doprovázet i spastické poslechové fenomény

Co platí pro pleurální výpotek:

přesun mediastina je zpravidla na zdravou stranu

Typická klinická symptomatologie hrudního empyému nezahrnuje:

hemoptýzu

Pro plicní embolii neplatí:

všechny možnosti jsou správné

Základem terapie hrudního empyému je:

hrudní drenáž

Mediastinoskopií lze provést?

odběr uzlin z mediastina

Akutní kašel je:

kašel trvající méně než 3 týdny

Proč neprovádíme funkční vyšetření plic u pacientů s významnou hemoptýzou?

kašel vyvolaný vyšetřením a dechové manévry by mohly zhoršit stav pacienta

Obvykle používaným zátěžovým testem v pneumologii u dospělých je:

šestiminutový test chůzí a spiroergometie

Pleurální výpotek – fluidothorax:

je možné diagnosticky punktovat, nejlépe pod ultrazvukovou kontrolou

Skore CURB 65 (Confusion, Urea, Respiratory Rate, Blood Preassure, Age>65) slouží:

k odhadu rizika pro pacienta s komunitní pneumonií, zda jej léčit ambulantně nebo za hospitalizace

Pulsní oxymetrie:

neinvazivně měří saturaci hemoglobinu kyslíkem

Endobronchiální volumredukce je možností léčby pacientů s:

emfyzémem

Vícečetná hrudní drenáž je indikovaná:

u multilokulárního výpotku, pokud při zavedené drenáži nedojde ke sjednocení pleurální dutiny

Syndrom horní duté žíly je:

příznakem pokročilé mediastinální expanze

Bronchoskopické vyšetření nitrohrudních uzlin se provádí pomocí:

endobronchiálního ultrazvuku

Pro přítomnost pleurálního výpotku svědčí následující poslechový nález:

trubicové dýchání

Torakoplastika:

je využívána v léčbě jinak neřešitelného hrudního empyému

Vyberte správné tvrzení. Astma bronchiale:

se manifestuje dušností, pocity tíhy na hrudi a sevřením hrudníku

Fyziologický poklep nad plicní tkání označujeme jako:

plný jasný

K metodám podpory respirace nepatří:

inhalace roztoku atroventu s využitím ultrazvukového inhalátoru

Za masivní hemoptýzu považujeme:

vykašlání > 200 ml krve

Funkční vyšetření plic je možné bezpečně provést u pacienta:

s chronickou obstrukční ventilační poruchou

Který z níže uvedených nálezů odpovídá obstrukční ventilační poruše (n. h. – náležité hodnoty)

IVC 90 % n.h., FEV1 45 % n.h., FEV1/IVC 38 %, MMEF 15 % n.h.

Vyberte správné tvrzení pro rigidní bronchoskopii:

je možno použít větší nástroje

Laryngospasmus:

je fyziologický obranný reflex bránící aspiraci, vyvolaný podrážděním laryngu, často končící spontánně

Pro léčbu exacerbace CHOPN platí:

Vyberte pravdivou odpověď. Chronický kašel trvá:

déle než 8 týdnů

Kussmaulovo dýchání je:

hyperpnoe se zvýšenou minutovou ventilací

Pro srdeční tamponádu je charakteristické:

klidová dušnost, hypotenze, zvýšení náplně krčních žil

Podání kyslíku z tzv. polomasky:

je jím možné dosáhnout při nastaveném průtoku kyslíku 12-15 l/min inspirační frakce (FiO2) až 0,65

Mediastinitidu může předcházet:

všechny možnosti jsou správné

Intrapleurální aplikace fibrinolytik není indikovaná:

u každého nemocného s hrudním empyémem

Bodypletysmografie:

se používá ke stanovení TLC

Pleurální výpotek charakteru transudátu:

bývá přítomen u pacientů se srdečním selháním

K zástavě krvácení z DC se nepoužívá:

aspirační cévka

Nejčastější indikací k resekci trachey je:

postintubační stenóza

Pro stanovení náležitých hodnot v rámci funkčního vyšetření plic potřebujeme znát:

váhu, výšku, věk, pohlaví a rasu pacienta

Ultrazvuk hrudníku u pacienta v akutním stavu:

umožňuje diagnostikovat pneumotorax, intersticiální syndrom a pleurální výpotky

Pacient s RA má dlouhodobý kašel s expektorací především ráno a ve sputu má odlitky. Na jaký typ plicního onemocnění budete mít podezření?

bronchiektázie

Vyberte správné tvrzení o analýze krevních plynů:

odběrem venózní krve zejména z centrální žíly můžeme získat validní informace o acidobazické rovnováze a kapnémii

100

Izolace u mykobakteriózy:

je, vztahuje se zákon č. 258/2000 Sb.