問題一覧
1
Uzávěr a.femoralis superficialis menší než 3 cm ve střední části tepny, při ICHDK III.st.:
je indikovaný k PTA /stentu a. femoralis
2
Stěžejní neinvazivní vyšetřovací metodou při podezření na plicní hypertenzi je:
nic z výše uvedeného
3
Nejčastější příčinou ICHS je:
ateroskleróza
4
In situ bypass:
je bypass na pomocí VSM, která je ponechána ve svém průběhu a zrušeny jsou chlopně v žíle
5
Při použití mimotělního oběhu u standardního CABG se zavádí:
arteriální kanyla do ascendentní aorty, žilní kanyla do ouška pravé síně
6
Mezi RTG známky srdečního selhání nepatří:
chybění periferní plicní kresby
7
Nízká hladina natriuretických peptidů:
činí diagnózu srdečního selhání málo pravděpodobnou
8
Po nasazení ACE inhibitorů může dojít:
ke zvýšení sérového kreatininu
9
Nejčastější příčinou akutně vzniklého jednostranného otoku je:
akutní žilní trombóza
10
Systémová vaskulární rezistence NEzávisí na:
středním tlaku v plicnici
11
Optimální léčba u pacienta s NSTEMI boční stěny s MVD a stenózou kmene LCA je:
akutní CABG, tj. výkon během jedné hospitalizace
12
Farmakologická prevence trombembolické nemoci (TEN) je nutná zejména:
u nemocných, kteří podstupují velký chirurgický výkon s vysokým rizikem TEN (stav po náhradách kloubů, operace pro nádorové onemocnění)
13
Nejčastější příčinou aortální disekce je:
nekorigovaná arteriální hypertenze
14
U pacientů strarších 60(65) let s nízkým rizikem kardiochirurgické operace je metodou volby u aortální stenózy:
chirurgická náhrada aortální chlopně biologickou protézou
15
Allenův test slouží:
k funkčnímu vyšetření tepen horních končetin distálně od zápěstí
16
Při domácím měření TK:
upřednostňujeme přístroje k měření na paži
17
Která tepna je nejčastěji postižená aterosklerozou:
a. femoralis superficialis
18
Pasivní kouření:
je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění
19
Nejčastější vrozená vada je u dětí je:
defekt komorového septa
20
Léčebná péče ve srovnání s intervencí rizikových faktorů ovlivňuje úmrtnost na ICHS:
z necelé poloviny
21
V diferenciální diagnostice pravidelné tachykardie se širokými komplexy QRS příliš neuvažujeme o:
aberované fibrilací síní
22
Do které části těla se angina pectoris nikdy nepropaguje:
do lýtek
23
Trvalá kardiostimulace je indikována
U symptomatické ireverzibilní bradykardie bez ohledu na její příčinu a charakter
24
Pro tamponádu srdeční nesvědčí:
ikterus
25
Jaká je nejpravděpodobnější diagnóza nemocného vyšetřovaného pro náhle vznikající a končící záchvaty rychlého a nepravidelného bušení srdce?
paroxyzmální fibrilace síní
26
Nejčastějšími příčinami aortitidy jsou neinfekční vaskulitidy:
Takayasova arteritida a obrovskobuněčná arteriitida
27
Nasazení antikoagulační léčby zvažujeme u:
fibrilace a flutteru síní
28
Pro zlepšení prognózy pacientů v kardiogenním šoku je zásadní:
Revaskularizace – ošetření tzv. culprit lesion
29
K typickým symptomům významné mitrální stenózy nepatří:
bolest na hrudi při námaze
30
Hlavními symptomy plicní embolie jsou:
dušnost – klidová nebo nově vzniklá námahová, příp. zhoršení chronické
31
Mechanickou komplikací infarktu myokardu je:
akutní mitrální insuficience při ruptuře papilárního svalu
32
Z laboratorních parametrů pro přítomnost žilní trombózy a plicní embolie svědčí zejména:
vysoká hladina D-dimerů
33
AV disociaci na EKG můžeme vidět u:
AV blokády 3. stupně či komorové tachykardie
34
Mezi standardní předoperační vyšetření před CABG nepatří:
SPECT myokardu
35
Pacient se dg. STEMI přední stěny, s anamnézou bolestí 48 hodin:
by měl být operován s odstupem několika dní, urgentně jen v případě trvající ischemie, s nálezem neřešitelným PCI
36
Hlavními klinickými znaky plicní embolie jsou:
hypotense, tachykardie, hypoxémie
37
Za optimálních podmínek je metodou léčby mitrální regurgitace:
chirurgická plastika mitrální chlopně
38
Nejčastěji používaný zátěžový test u pacientů s plicní hypertenzí je:
test šestiminutovou chůzí
39
Hlavní obavou při podávání kyseliny acetylsalicylové v primární prevenci je:
zvýšené riziko krvácení, zejména do GIT
40
Tachykardií typu long-RP není:
polymorfní komorová tachykardie typu torsade de pointes
41
Základní metodou průkazu plicní embolie je:
CT angiografie nebo perfusní scintigrafie plic
42
Bolest na hrudi nepatří mezi typické symptomy u:
mitrální stenózy
43
Defekt síňového septa způsobuje:
objemové přetížení pravé komory
44
Mezi nežádoucí účinky diuretik nepatří:
angioneurotický edém
45
Nejdůležitější diagnostickou metodou, která slouží k odlišení chronické tromboembolické plicní hypertenze od plicní arteriální hypertenze je:
ventilační a perfúzní scintigrafie plic
46
Bilaterální stenóza renálních tepen je kontraindikací k užívání:
ACE inhibitorů
47
Kardiostimulátor DDDR:
Stimuluje pravou srdeční síň a pravou komoru a reaguje zvýšením frekvence při potřebě organismu na zvýšený srdeční výdej
48
Mezi typické projevy srdečního postižení u Marfanova syndromu nepatří:
defekt komorového septa
49
Betablokátory:
jsou vhodné k léčbě srdečního selhání, ale jen některé
50
Pro kardiogenní šok je typické:
Nízký srdeční index
51
Léčbou volby u pacientů s CTEPH je:
plicní endarterektomie
52
Mezi typické symptomy levostranného srdečního selhání nepatří:
otoky dolních končetin
53
Která z následujících hodnot u 32-letého muže, při sinusovém rytmu 60/min, je patologická?
QT interval 600ms
54
Při které supraventrikulární tachykardii bývají vlny P schované v QRS komplexu, či aberují jeho terminální část?
AV nodální reentry tachykardie
55
Třetí srdeční ozva:
je symptomem levostranné srdeční insuficience
56
Inotropii srdeční NEzvyšuje:
amiodaron
57
Hlubokou žilní trombózu v akutní fázi u většiny nemocných léčíme:
nízkomolekulárním heparinem s přechodem na některé z orálních antikoagulancií (např. warfarin, dabigatran, edoxaban) nebo přímým orálním antikoagulanciem bez nutného předléčení LMWH (např. apixaban, rivaroxaban)
58
Mezi indikace k CABG patří:
významná stenóza kmene LCA
59
Hlavní nevýhodou léčby warfarinem je:
úzké terapeutické okno (INR 2,0 – 3,0) a četnost jeho lékových a potravinových interakcí
60
Mezi rizikové faktory ICHDK nepatří:
obezita
61
U nemocného s fibrilací síní bylo na 15 sec EKG záznamu zachyceno 12 QRS komplexů. Jaká je jeho průměrná tepová frekvence?
48/min
62
Pro arytmogenní kardiomyopatii pravé komory je typická/typické:
regionální porucha kinetiky komory
63
Angina pectoris II. stupně znamená, že pacient:
má bolesti při chůzi do kopce
64
Falottova tetralogie zahrnuje:
hypertrofii pravé komory, nasedající aortu, defekt komorového septa, stenózu plicnice
65
Ablace kavotrikuspidálního istmu je indikována u nemocných s:
typickým flutterem síní
66
U diabetiků je riziko pro vznik kritické ischémie v porovnání s nediabetiky:
5x vyšší
67
Nemocní s ICHDK mají:
vysoké riziko následné kardiovaskulární a cerebrovaskulární příhody
68
Pro myxomatozní postižení mitrální chlopně neplatí:
je často spojeno s defektem septa síní
69
Základními zobrazovacími metodami u srdečního selhání jsou:
Echokardiografie a skiagram hrudníku
70
U nemocného s významnou systolickou dysfunkcí levé komory a paroxysmální fibrilací síní zvážím nasazení:
amiodaronu
71
Ejekční frakce levé komory (EFLK):
je za normálních okolností většinou nad 55%
72
Elektrická kardioverze je běžně indikovaná u nemocných s běžící:
fibrilací síní
73
Při významné mitrální stenóze dochází typicky k:
dilataci levé síně
74
Pro fibrilaci síní u nemocných s mitrální stenózou neplatí:
na ekg se typicky vyskytuje P mitrale
75
Za osoby s velmi vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění považujeme:
nemocné s glomerulární filtrací < 30ml/min/1,73 m2
76
U nemocného s paroxysmální fibrilací síní, jinak kardiologicky zdravého, zvážím nejprve nasazení:
propafenonu
77
Která z následujících arytmií je hemodynamicky nejzávažnější?
fibrilace komor
78
Síňová aktivita připomínající „zuby pily“ ve svodech II, III, aVF je charakteristická pro:
typický flutter síní
79
Nejčastější příčinou náhlých úmrtí mladých sportovců je:
hypertrofická kardiomyopatie
80
Valsavův manévr doporučíme nemocným s:
paroxysmální supraventrikulární tachykardií (AVNRT, AVRT)
81
Nejlepší průchodnost bypassu na dolní končetině má:
vena saphena magna
82
Mezi akutní aortální syndromy nepatří:
koarktace aorty
83
Pravidelná tachykardie se širokými bizardními komplexy QRS, u nemocného se systolickou dysfunkcí levé komory po prodělaném infarktu myokardu je nejpravděpodobněji:
komorová tachykardie
84
Sekundární mitrální regurgitace:
vzniká v důsledku dilatace a změněné geometrie levé komory
85
Masivní plicní embolii (tzv. high-risk) s rozvíjejícím se šokovým stavem primárně léčíme:
trombolytikem systémově podaným (i.v.), např. Actilyse (altepláza) 100 mg. i.v. během 2 hod. –pravděpodobně správná odpověď