暗記メーカー
ログイン
cover
Kardiologie - test 2
  • ユーザ名非公開

  • 問題数 85 • 1/24/2025

    記憶度

    完璧

    12

    覚えた

    31

    うろ覚え

    0

    苦手

    0

    未解答

    0

    アカウント登録して、解答結果を保存しよう

    問題一覧

  • 1

    Uzávěr a.femoralis superficialis menší než 3 cm ve střední části tepny, při ICHDK III.st.:

    je indikovaný k PTA /stentu a. femoralis

  • 2

    Stěžejní neinvazivní vyšetřovací metodou při podezření na plicní hypertenzi je:

    nic z výše uvedeného

  • 3

    Nejčastější příčinou ICHS je:

    ateroskleróza

  • 4

    In situ bypass:

    je bypass na pomocí VSM, která je ponechána ve svém průběhu a zrušeny jsou chlopně v žíle

  • 5

    Při použití mimotělního oběhu u standardního CABG se zavádí:

    arteriální kanyla do ascendentní aorty, žilní kanyla do ouška pravé síně

  • 6

    Mezi RTG známky srdečního selhání nepatří:

    chybění periferní plicní kresby

  • 7

    Nízká hladina natriuretických peptidů:

    činí diagnózu srdečního selhání málo pravděpodobnou

  • 8

    Po nasazení ACE inhibitorů může dojít:

    ke zvýšení sérového kreatininu

  • 9

    Nejčastější příčinou akutně vzniklého jednostranného otoku je:

    akutní žilní trombóza

  • 10

    Systémová vaskulární rezistence NEzávisí na:

    středním tlaku v plicnici

  • 11

    Optimální léčba u pacienta s NSTEMI boční stěny s MVD a stenózou kmene LCA je:

    akutní CABG, tj. výkon během jedné hospitalizace

  • 12

    Farmakologická prevence trombembolické nemoci (TEN) je nutná zejména:

    u nemocných, kteří podstupují velký chirurgický výkon s vysokým rizikem TEN (stav po náhradách kloubů, operace pro nádorové onemocnění)

  • 13

    Nejčastější příčinou aortální disekce je:

    nekorigovaná arteriální hypertenze

  • 14

    U pacientů strarších 60(65) let s nízkým rizikem kardiochirurgické operace je metodou volby u aortální stenózy:

    chirurgická náhrada aortální chlopně biologickou protézou

  • 15

    Allenův test slouží:

    k funkčnímu vyšetření tepen horních končetin distálně od zápěstí

  • 16

    Při domácím měření TK:

    upřednostňujeme přístroje k měření na paži

  • 17

    Která tepna je nejčastěji postižená aterosklerozou:

    a. femoralis superficialis

  • 18

    Pasivní kouření:

    je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění

  • 19

    Nejčastější vrozená vada je u dětí je:

    defekt komorového septa

  • 20

    Léčebná péče ve srovnání s intervencí rizikových faktorů ovlivňuje úmrtnost na ICHS:

    z necelé poloviny

  • 21

    V diferenciální diagnostice pravidelné tachykardie se širokými komplexy QRS příliš neuvažujeme o:

    aberované fibrilací síní

  • 22

    Do které části těla se angina pectoris nikdy nepropaguje:

    do lýtek

  • 23

    Trvalá kardiostimulace je indikována

    U symptomatické ireverzibilní bradykardie bez ohledu na její příčinu a charakter

  • 24

    Pro tamponádu srdeční nesvědčí:

    ikterus

  • 25

    Jaká je nejpravděpodobnější diagnóza nemocného vyšetřovaného pro náhle vznikající a končící záchvaty rychlého a nepravidelného bušení srdce?

    paroxyzmální fibrilace síní

  • 26

    Nejčastějšími příčinami aortitidy jsou neinfekční vaskulitidy:

    Takayasova arteritida a obrovskobuněčná arteriitida

  • 27

    Nasazení antikoagulační léčby zvažujeme u:

    fibrilace a flutteru síní

  • 28

    Pro zlepšení prognózy pacientů v kardiogenním šoku je zásadní:

    Revaskularizace – ošetření tzv. culprit lesion

  • 29

    K typickým symptomům významné mitrální stenózy nepatří:

    bolest na hrudi při námaze

  • 30

    Hlavními symptomy plicní embolie jsou:

    dušnost – klidová nebo nově vzniklá námahová, příp. zhoršení chronické

  • 31

    Mechanickou komplikací infarktu myokardu je:

    akutní mitrální insuficience při ruptuře papilárního svalu

  • 32

    Z laboratorních parametrů pro přítomnost žilní trombózy a plicní embolie svědčí zejména:

    vysoká hladina D-dimerů

  • 33

    AV disociaci na EKG můžeme vidět u:

    AV blokády 3. stupně či komorové tachykardie

  • 34

    Mezi standardní předoperační vyšetření před CABG nepatří:

    SPECT myokardu

  • 35

    Pacient se dg. STEMI přední stěny, s anamnézou bolestí 48 hodin:

    by měl být operován s odstupem několika dní, urgentně jen v případě trvající ischemie, s nálezem neřešitelným PCI

  • 36

    Hlavními klinickými znaky plicní embolie jsou:

    hypotense, tachykardie, hypoxémie

  • 37

    Za optimálních podmínek je metodou léčby mitrální regurgitace:

    chirurgická plastika mitrální chlopně

  • 38

    Nejčastěji používaný zátěžový test u pacientů s plicní hypertenzí je:

    test šestiminutovou chůzí

  • 39

    Hlavní obavou při podávání kyseliny acetylsalicylové v primární prevenci je:

    zvýšené riziko krvácení, zejména do GIT

  • 40

    Tachykardií typu long-RP není:

    polymorfní komorová tachykardie typu torsade de pointes

  • 41

    Základní metodou průkazu plicní embolie je:

    CT angiografie nebo perfusní scintigrafie plic

  • 42

    Bolest na hrudi nepatří mezi typické symptomy u:

    mitrální stenózy

  • 43

    Defekt síňového septa způsobuje:

    objemové přetížení pravé komory

  • 44

    Mezi nežádoucí účinky diuretik nepatří:

    angioneurotický edém

  • 45

    Nejdůležitější diagnostickou metodou, která slouží k odlišení chronické tromboembolické plicní hypertenze od plicní arteriální hypertenze je:

    ventilační a perfúzní scintigrafie plic

  • 46

    Bilaterální stenóza renálních tepen je kontraindikací k užívání:

    ACE inhibitorů

  • 47

    Kardiostimulátor DDDR:

    Stimuluje pravou srdeční síň a pravou komoru a reaguje zvýšením frekvence při potřebě organismu na zvýšený srdeční výdej

  • 48

    Mezi typické projevy srdečního postižení u Marfanova syndromu nepatří:

    defekt komorového septa

  • 49

    Betablokátory:

    jsou vhodné k léčbě srdečního selhání, ale jen některé

  • 50

    Pro kardiogenní šok je typické:

    Nízký srdeční index

  • 51

    Léčbou volby u pacientů s CTEPH je:

    plicní endarterektomie

  • 52

    Mezi typické symptomy levostranného srdečního selhání nepatří:

    otoky dolních končetin

  • 53

    Která z následujících hodnot u 32-letého muže, při sinusovém rytmu 60/min, je patologická?

    QT interval 600ms

  • 54

    Při které supraventrikulární tachykardii bývají vlny P schované v QRS komplexu, či aberují jeho terminální část?

    AV nodální reentry tachykardie

  • 55

    Třetí srdeční ozva:

    je symptomem levostranné srdeční insuficience

  • 56

    Inotropii srdeční NEzvyšuje:

    amiodaron

  • 57

    Hlubokou žilní trombózu v akutní fázi u většiny nemocných léčíme:

    nízkomolekulárním heparinem s přechodem na některé z orálních antikoagulancií (např. warfarin, dabigatran, edoxaban) nebo přímým orálním antikoagulanciem bez nutného předléčení LMWH (např. apixaban, rivaroxaban)

  • 58

    Mezi indikace k CABG patří:

    významná stenóza kmene LCA

  • 59

    Hlavní nevýhodou léčby warfarinem je:

    úzké terapeutické okno (INR 2,0 – 3,0) a četnost jeho lékových a potravinových interakcí

  • 60

    Mezi rizikové faktory ICHDK nepatří:

    obezita

  • 61

    U nemocného s fibrilací síní bylo na 15 sec EKG záznamu zachyceno 12 QRS komplexů. Jaká je jeho průměrná tepová frekvence?

    48/min

  • 62

    Pro arytmogenní kardiomyopatii pravé komory je typická/typické:

    regionální porucha kinetiky komory

  • 63

    Angina pectoris II. stupně znamená, že pacient:

    má bolesti při chůzi do kopce

  • 64

    Falottova tetralogie zahrnuje:

    hypertrofii pravé komory, nasedající aortu, defekt komorového septa, stenózu plicnice

  • 65

    Ablace kavotrikuspidálního istmu je indikována u nemocných s:

    typickým flutterem síní

  • 66

    U diabetiků je riziko pro vznik kritické ischémie v porovnání s nediabetiky:

    5x vyšší

  • 67

    Nemocní s ICHDK mají:

    vysoké riziko následné kardiovaskulární a cerebrovaskulární příhody

  • 68

    Pro myxomatozní postižení mitrální chlopně neplatí:

    je často spojeno s defektem septa síní

  • 69

    Základními zobrazovacími metodami u srdečního selhání jsou:

    Echokardiografie a skiagram hrudníku

  • 70

    U nemocného s významnou systolickou dysfunkcí levé komory a paroxysmální fibrilací síní zvážím nasazení:

    amiodaronu

  • 71

    Ejekční frakce levé komory (EFLK):

    je za normálních okolností většinou nad 55%

  • 72

    Elektrická kardioverze je běžně indikovaná u nemocných s běžící:

    fibrilací síní

  • 73

    Při významné mitrální stenóze dochází typicky k:

    dilataci levé síně

  • 74

    Pro fibrilaci síní u nemocných s mitrální stenózou neplatí:

    na ekg se typicky vyskytuje P mitrale

  • 75

    Za osoby s velmi vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění považujeme:

    nemocné s glomerulární filtrací < 30ml/min/1,73 m2

  • 76

    U nemocného s paroxysmální fibrilací síní, jinak kardiologicky zdravého, zvážím nejprve nasazení:

    propafenonu

  • 77

    Která z následujících arytmií je hemodynamicky nejzávažnější?

    fibrilace komor

  • 78

    Síňová aktivita připomínající „zuby pily“ ve svodech II, III, aVF je charakteristická pro:

    typický flutter síní

  • 79

    Nejčastější příčinou náhlých úmrtí mladých sportovců je:

    hypertrofická kardiomyopatie

  • 80

    Valsavův manévr doporučíme nemocným s:

    paroxysmální supraventrikulární tachykardií (AVNRT, AVRT)

  • 81

    Nejlepší průchodnost bypassu na dolní končetině má:

    vena saphena magna

  • 82

    Mezi akutní aortální syndromy nepatří:

    koarktace aorty

  • 83

    Pravidelná tachykardie se širokými bizardními komplexy QRS, u nemocného se systolickou dysfunkcí levé komory po prodělaném infarktu myokardu je nejpravděpodobněji:

    komorová tachykardie

  • 84

    Sekundární mitrální regurgitace:

    vzniká v důsledku dilatace a změněné geometrie levé komory

  • 85

    Masivní plicní embolii (tzv. high-risk) s rozvíjejícím se šokovým stavem primárně léčíme:

    trombolytikem systémově podaným (i.v.), např. Actilyse (altepláza) 100 mg. i.v. během 2 hod. –pravděpodobně správná odpověď