Prihlásiť sa

Chémia

Chémia
94 otázky • pred 1 rokmi
  • Gréta
  • nahlásiť

    Zoznam otázok

  • 1

    V elektrónovom obale sú

    elektrónové sféry

  • 2

    Ako sa volá elektrónová sféra na obale atómu

    k, l, m, n, o, p, q

  • 3

    Koľko maximálne elektrónov obsahuje sféra k

    2

  • 4

    Maximálne koľko elektrónov obsahuje sféra l

    8

  • 5

    Atóm je

    neutrálny

  • 6

    Ako sa nazýva posledná elektrónová sféra?

    valenčná

  • 7

    Čo udáva protónové (atómové) číslo (Z) ?

    počet protónov v jadre

  • 8

    Protónové číslo z udáva tiež

    počet elektrónov v obale

  • 9

    Nukleónové číslo A udáva

    počet nukleonov v jadre (protónov a neutróno v)

  • 10

    Atóm je

    základná chemická častica hmoty

  • 11

    Čo je molekula

    častica ktorá obsahuje dva alebo viacej atómov

  • 12

    Prvok je jednoduchá látka ktorú

    nemôžeme rozložiť, obsahuje atómy ktoré majú rovnaké protónové číslo

  • 13

    Príklad prvku

    O, H

  • 14

    Zlúčenina je látka

    ktorá obsahuje rôzne prvky, môžeme ju rozložiť na jednotlivé prvky

  • 15

    Príklady zlúčenín

    H2O

  • 16

    Zlúčenina obsahuje

    rovnaké molekuly, molekuly obsahujú rôzne atómy

  • 17

    Ako delíme prvky podľa vlastnosti

    kovy, nekovy, polokovy

  • 18

    Nekovy sú

    vodík, síra, fosfor, dusík, uhlík, chlór, hélium

  • 19

    Kovy sú

    železo, méď, palatína, ortuť

  • 20

    Polokový súľ

    germáni um, arsén, antimon

  • 21

    Čo je nuklid

    súbor atómov ktoré majú rovnaké protónové a nukleonové číslo

  • 22

    Izotopy

    majú rovnaké protónové číslo, počet neutrónov v jadre môže byť rôzny

  • 23

    Izotopy

    su atomy rovnakého prvku, majú rovnaké chemické vlastnosti, majú rôzne fyzikálne vlastnosti

  • 24

    Izobary

    majú rovnaké nukleonové číslo, rozdielne protónové číslo, Sn, Te

  • 25

    Ionty su častice

    ktoré majú náboj, katilóny kladné, anióny záporny, katióny vznikajú keď atóm stratí elektron

  • 26

    Voľný prvok

    S, Ne, O, P, má oxidačné číslo

  • 27

    Některé prvky (referenční prvky) mají ve všech sloučeninách stejné oxidační číslo

    vodík (mimo iontové hydridy, kde je −I) +I, kyslík (mimo peroxidy, kde je −I) −II, Fluor -I, alkalické kovy (Li, Na, K, Rb, Cs, Fr) +I, skupina II.A (Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra) +II, zinek +II, bor, hliník, lanthanoidy +III

  • 28

    Jednoatomový ion: oxidační číslo je stejné jako

    náboj iontu, oxidační číslo Cu2+ je II, oxidační číslo Cl– je −I

  • 29

    Víceatomový ion: součet oxidačních čísel všech atomů

    rovná náboji iontu.

  • 30

    Molekula (elektroneutrální částice): součet oxidačních čísel všech atomů nebo iontů je

    0

  • 31

    Oxid je

    binárna zlúčenina, obsahuje len dva prvky

  • 32

    Kyslík má v oxidoch

    vždy oxidační číslo –II → O–II

  • 33

    Hydroxidy zmlčanina

    která disociuje na kovový kation a hydroxidový anion OH–, BOH disociace B+ + OH–, 1) kov + voda 2 Na + 2 H2 O NaOH + H2 2) oxid kovu + voda CaO + H2 O Ca(OH)2

  • 34

    Oxidy, které tvoří s vodou hydroxidy, se nazývají

    zásadotvorné oxidy

  • 35

    Sloučeniny vodíku s nekovy VI.A a VII.A skupiny periodického systému

    sú plyny, sa dobre rozpúšťajú vo vode, odštěpují kation H+

  • 36

    Soli (obecně BA) jsou sloučeniny, které disociují na

    kovový kation B+, Anion kyseliny A-

  • 37

    Soli vznikajú

    substitúciou, zúčovaním, neutralizáciou

  • 38

    Aká reakcia prebieha pri

    KOH + HNO3 KNO3 + H2 O - neutralizácia, substitúcia, zúčovanie

  • 39

    Aká reakcia prebieha pri

    2 Na + H2 SO4 Na2 SO4 + H2 substitúcia

  • 40

    Aká reakcia prebieha pri

    Fe + S FeS zúčovanie

  • 41

    oxid kovu + oxid nekovu → vzniká sůl

    CaO + SiO2 CaSiO3

  • 42

    Hydrogensoli obsahují v aniontu

    jeden alebo viac vodíkových atómov

  • 43

    Podvojné soli obsahujú v molekule

    dva různé kationty vázané na stejný anion.

  • 44

    Zásadité soli obsahují kromě aniontů kyseliny také

    hydroxidové anionty OH, oxidové anionty O2–

  • 45

    Aká látka to je MgCl(OH)

    chlorid-hydroxid hořečnatý

  • 46

    Cu2 Cl(OH)3

    chlorid-trihydroxid diměďnatý

  • 47

    Najvyššiu elektronegativitu mám

    flór

  • 48

    Čo je elektronegativita

    schopnost atomu přitahovat sdílené vazebné elektrony

  • 49

    Kovy majú

    malú elektronegativi

  • 50

    Nekový majú

    veľkú elektronegati

  • 51

    Ako sa označuje hlavné kvantové číslo

    n

  • 52

    Čo určuje hlavné kvantové číslo n

    celkovú energiu elektrónu v sfére, veľkosť sféry, môže mať hodnoty nekonečné

  • 53

    Vedľajšie kvantové čísla

    označuje sa l, určuje tvar orbital a energiu elektrónu, môže mať číslo od nula do n1

  • 54

    Elektrony, které mají stejné hodnoty n a l

    mají stejnou energii a jsou ve stejné podsféře

  • 55

    Magnetické kvantové číslo (m)

    určuje orientaci orbitalu v prostoru., Může mít hodnoty od –l do +l, kde l je vedlejší kvanto- vé číslo.

  • 56

    Spinové kvantové číslo (s)

    určuje spin elektronu (rotaci elektronu kolem vlastní osy)., Může mít pouze dvě hodnoty: −1/2 nebo +1/2.

  • 57

    Orbital s

    má tvar gule

  • 58

    Orbital p ät na tvár

    prostorovej osmičky

  • 59

    Vazba vzniká takto:

    atomy sa k sebe priblížia, ich valenčné orbitály sa prekrývajú, atomiz získajú stabilnejší elektrónovú konfiguráciu

  • 60

    Viazané atómy

    nižšiu energiu ako izolované, zvyknuté molekula je stabilnejšia

  • 61

    Väzbová energia

    vzniká pri vytvorení väzby, je rovnaká ako pri roztepení väzby

  • 62

    Kovalentná väzba vzniká

    vzniká mezi atomy, které mají ve valenční sféře alespoň jeden nepárový elek- tron, Kovalentní vazba je společně sdílený vazebný elektronový pár, Elektrony, které tvoří vazeb- ný elektronový pár, mají opačný spin.

  • 63

    vazba jednoduchá

    jeden spoločne zdieľaný väzobný elektrónový pár

  • 64

    Väzba dvojita

    dva spoločne vzdialené väzobné páry

  • 65

    Trojitá väzba

    tri spoločne vzdelané väzobné elektrónové páry

  • 66

    Překrytím dvou atomových orbitalů vzniká

    molekulový orbital

  • 67

    Molekulový orbital π (pí) nebo vazba π:

    sa prekrývajú mimo spojnicu jadier

  • 68

    Polarita kovalentnej väzby závisí

    Polarita vazby závisí na rozdílu elektronegativit vázaných atomů, Čím je rozdíl elektronegati- vit větší, tím je vazba polárnější.

  • 69

    Nepolárna kovalentná väzba

    medzi atomamio s rovnakou elektronegativitou

  • 70

    Koordinačná väzba vzniká tak

    vzniká tak, že jeden atom poskytuje oba dva elektrony potřebné ke vzniku vazb, Tento atom se nazývá donor, príjemca - akceptor

  • 71

    Donory atom ktorý

    který má ve své valenční sféře volný elektronový pár.

  • 72

    Akceptor musíme mať

    prázdny orbital

  • 73

    Iontová väzba

    je polárna, Vzniká mezi atomy s velkým rozdílem elektronegativit (ΔX > 1,7).

  • 74

    Iontová väzba je

    elektrostatické priťahovanie medzi opačný nabitými iontmi, iontové zúčeniny pevnom stave tvoria iontové kryštály

  • 75

    Kovalentné zlúčeniny niso vyskytujú ako

    jednotlivé molekuly, intramolekulárne sily vo vnútri sú veľmi silné, intermolekulárne sú veľmi slabé, iontové zlúčeniny majú vysokú teplotu topenia až 2000 stupňov

  • 76

    Kovalentné zlúčeniny

    Rozpouštějí se v organických roz- pouštědlech a jsou v roztoku přítomné jako celé molekuly., zväčšinou nerozpustné vo vode

  • 77

    Iontové zlúčeniny sú v pevnom stave

    nevodivé

  • 78

    Kovalentné zúčeniny

    neobsahujú ionty, nevedú elektrický prúd

  • 79

    Kovová väzba

    Kovy jsou za normálních podmínek pevné látky, které mají krystalovou strukturu., Tuto struktu- ru tvoří kationty kovu, mezi kterými se volně pohybují jejich valenční elektron, táto štruktúra sa niekedy nazýva elektrónový plyn

  • 80

    Vandervalsové sily

    mezi nepolárními molekulami existují slabé přitažlivé síly. Jsou to přitažlivé síly mezi dočasnými dipóly, které vznikají při pohybu elektronů kolem jader váza- ných atomů., Mezi nepolárními mole- kulami, které mají dlouhý řetězec, dochází k mnoha nevazebným interakcím a jejich výsledné působení je silnější.

  • 81

    Interakce dipól-dipól a dipól-ion

    Interakce dipól-dipól je přitahování mezi opačně nabitými konci polárních molekul (dipólů)., K interakci dipól-dipól nebo dipól-ion dochází například při rozpouštění polárních látek v polárních rozpouštědlech. Tato interakce se nazývá obecně solvatace., V případě, že je roz- pouštědlem voda, mluvíme o to hydrataci.

  • 82

    Vodíková väzba

    vodíková väzba je najsilnejšou väzbovou interakciou

  • 83

    Kde sa vyskytuje vodíková väzba

    s florom, kyslíkom, dusikom

  • 84

    Vodíková väzba florom,dusikom, kyslíkom je

    silnopolárna, elektronový pár je proto značně posunut k elektronegativnějšímu atomu. Kolem jádra atomu vodíku už ne- jsou žádné další nevazebné elektrony (je to již téměř proton H+ ), proto může tvořit slabou vaz- bu s volným elektronovým párem na atomu další molekuly. Tak vznikají mezimolekulové (in- termolekulární) vodíkové můstky

  • 85

    Zložka je

    chemicky čistá látka (prvek nebo sloučenina), která tvoří část soustavy, např. voda, chlorid sodný, glukosa, síran draselný atd.

  • 86

    Koloidné Roztoky

    Velikost koloidních částic je od 10−7 do 10−

  • 87

    Čo je difúzia

    Difúze je samovolný pohyb molekul rozpuštěné látky z místa o vyšší koncentraci do místa s niž- ší koncentrací,

  • 88

    Osmoza je

    Membrána, která snadno propouští molekuly rozpouštědla, ale nepropouští molekuly rozpuště- né látky, se nazývá semipermeabilní (polopropustná) membrána

  • 89

    Čo musíme vyvinúť aby sme zabránili osmóze

    osmotický tlak

  • 90

    Kedy je látka homogénna

    částice jsou menší než 10−9 m (= 1 nm)

  • 91

    Kedy je látka koloidné

    velikost částic od 10−7 do 10−9 m

  • 92

    Kedy je hladká heterogénna

    částice jsou větší než 10−7 m

  • 93

    Čo je nasýtený roztok

    takový roztok, ve kterém se při dané teplotě a tlaku už nerozpouští další množství látky. Obsahuje maximální množství rozpuštěné látky.

  • 94

    Pravé Roztoky

    Pravé roztoky jsou homogenní disperzní soustavy, které obsahují dvě nebo více látek.

  • Bio

    Bio

    Gréta · 100 otázky · pred 1 rokmi

    Bio

    Bio

    100 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    Bio 2

    Bio 2

    Gréta · 74 otázky · pred 1 rokmi

    Bio 2

    Bio 2

    74 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    Bio LF uk

    Bio LF uk

    Gréta · 45 otázky · pred 1 rokmi

    Bio LF uk

    Bio LF uk

    45 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    Chem LF uk

    Chem LF uk

    Gréta · 50 otázky · pred 1 rokmi

    Chem LF uk

    Chem LF uk

    50 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    Chem 2 LF UK

    Chem 2 LF UK

    Gréta · 10 otázky · pred 1 rokmi

    Chem 2 LF UK

    Chem 2 LF UK

    10 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    Bio 2 LF UK

    Bio 2 LF UK

    Gréta · 7 otázky · pred 1 rokmi

    Bio 2 LF UK

    Bio 2 LF UK

    7 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    bio UK 53-58

    bio UK 53-58

    Gréta · 16 otázky · pred 1 rokmi

    bio UK 53-58

    bio UK 53-58

    16 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    chem 61-74

    chem 61-74

    Gréta · 14 otázky · pred 1 rokmi

    chem 61-74

    chem 61-74

    14 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    bio 69-85

    bio 69-85

    Gréta · 16 otázky · pred 1 rokmi

    bio 69-85

    bio 69-85

    16 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    chem 75-85

    chem 75-85

    Gréta · 10 otázky · pred 1 rokmi

    chem 75-85

    chem 75-85

    10 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    chem 85-102

    chem 85-102

    Gréta · 18 otázky · pred 1 rokmi

    chem 85-102

    chem 85-102

    18 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    bio 85-100

    bio 85-100

    Gréta · 16 otázky · pred 1 rokmi

    bio 85-100

    bio 85-100

    16 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    bio 101-120

    bio 101-120

    Gréta · 20 otázky · pred 1 rokmi

    bio 101-120

    bio 101-120

    20 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    bio 121-146

    bio 121-146

    Gréta · 26 otázky · pred 1 rokmi

    bio 121-146

    bio 121-146

    26 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    Bio 147-167

    Bio 147-167

    Gréta · 21 otázky · pred 1 rokmi

    Bio 147-167

    Bio 147-167

    21 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    Chem 150-170

    Chem 150-170

    Gréta · 20 otázky · pred 1 rokmi

    Chem 150-170

    Chem 150-170

    20 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    BIO 169-190

    BIO 169-190

    Gréta · 14 otázky · pred 1 rokmi

    BIO 169-190

    BIO 169-190

    14 otázky • pred 1 rokmi
    Gréta

    Zoznam otázok

  • 1

    V elektrónovom obale sú

    elektrónové sféry

  • 2

    Ako sa volá elektrónová sféra na obale atómu

    k, l, m, n, o, p, q

  • 3

    Koľko maximálne elektrónov obsahuje sféra k

    2

  • 4

    Maximálne koľko elektrónov obsahuje sféra l

    8

  • 5

    Atóm je

    neutrálny

  • 6

    Ako sa nazýva posledná elektrónová sféra?

    valenčná

  • 7

    Čo udáva protónové (atómové) číslo (Z) ?

    počet protónov v jadre

  • 8

    Protónové číslo z udáva tiež

    počet elektrónov v obale

  • 9

    Nukleónové číslo A udáva

    počet nukleonov v jadre (protónov a neutróno v)

  • 10

    Atóm je

    základná chemická častica hmoty

  • 11

    Čo je molekula

    častica ktorá obsahuje dva alebo viacej atómov

  • 12

    Prvok je jednoduchá látka ktorú

    nemôžeme rozložiť, obsahuje atómy ktoré majú rovnaké protónové číslo

  • 13

    Príklad prvku

    O, H

  • 14

    Zlúčenina je látka

    ktorá obsahuje rôzne prvky, môžeme ju rozložiť na jednotlivé prvky

  • 15

    Príklady zlúčenín

    H2O

  • 16

    Zlúčenina obsahuje

    rovnaké molekuly, molekuly obsahujú rôzne atómy

  • 17

    Ako delíme prvky podľa vlastnosti

    kovy, nekovy, polokovy

  • 18

    Nekovy sú

    vodík, síra, fosfor, dusík, uhlík, chlór, hélium

  • 19

    Kovy sú

    železo, méď, palatína, ortuť

  • 20

    Polokový súľ

    germáni um, arsén, antimon

  • 21

    Čo je nuklid

    súbor atómov ktoré majú rovnaké protónové a nukleonové číslo

  • 22

    Izotopy

    majú rovnaké protónové číslo, počet neutrónov v jadre môže byť rôzny

  • 23

    Izotopy

    su atomy rovnakého prvku, majú rovnaké chemické vlastnosti, majú rôzne fyzikálne vlastnosti

  • 24

    Izobary

    majú rovnaké nukleonové číslo, rozdielne protónové číslo, Sn, Te

  • 25

    Ionty su častice

    ktoré majú náboj, katilóny kladné, anióny záporny, katióny vznikajú keď atóm stratí elektron

  • 26

    Voľný prvok

    S, Ne, O, P, má oxidačné číslo

  • 27

    Některé prvky (referenční prvky) mají ve všech sloučeninách stejné oxidační číslo

    vodík (mimo iontové hydridy, kde je −I) +I, kyslík (mimo peroxidy, kde je −I) −II, Fluor -I, alkalické kovy (Li, Na, K, Rb, Cs, Fr) +I, skupina II.A (Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra) +II, zinek +II, bor, hliník, lanthanoidy +III

  • 28

    Jednoatomový ion: oxidační číslo je stejné jako

    náboj iontu, oxidační číslo Cu2+ je II, oxidační číslo Cl– je −I

  • 29

    Víceatomový ion: součet oxidačních čísel všech atomů

    rovná náboji iontu.

  • 30

    Molekula (elektroneutrální částice): součet oxidačních čísel všech atomů nebo iontů je

    0

  • 31

    Oxid je

    binárna zlúčenina, obsahuje len dva prvky

  • 32

    Kyslík má v oxidoch

    vždy oxidační číslo –II → O–II

  • 33

    Hydroxidy zmlčanina

    která disociuje na kovový kation a hydroxidový anion OH–, BOH disociace B+ + OH–, 1) kov + voda 2 Na + 2 H2 O NaOH + H2 2) oxid kovu + voda CaO + H2 O Ca(OH)2

  • 34

    Oxidy, které tvoří s vodou hydroxidy, se nazývají

    zásadotvorné oxidy

  • 35

    Sloučeniny vodíku s nekovy VI.A a VII.A skupiny periodického systému

    sú plyny, sa dobre rozpúšťajú vo vode, odštěpují kation H+

  • 36

    Soli (obecně BA) jsou sloučeniny, které disociují na

    kovový kation B+, Anion kyseliny A-

  • 37

    Soli vznikajú

    substitúciou, zúčovaním, neutralizáciou

  • 38

    Aká reakcia prebieha pri

    KOH + HNO3 KNO3 + H2 O - neutralizácia, substitúcia, zúčovanie

  • 39

    Aká reakcia prebieha pri

    2 Na + H2 SO4 Na2 SO4 + H2 substitúcia

  • 40

    Aká reakcia prebieha pri

    Fe + S FeS zúčovanie

  • 41

    oxid kovu + oxid nekovu → vzniká sůl

    CaO + SiO2 CaSiO3

  • 42

    Hydrogensoli obsahují v aniontu

    jeden alebo viac vodíkových atómov

  • 43

    Podvojné soli obsahujú v molekule

    dva různé kationty vázané na stejný anion.

  • 44

    Zásadité soli obsahují kromě aniontů kyseliny také

    hydroxidové anionty OH, oxidové anionty O2–

  • 45

    Aká látka to je MgCl(OH)

    chlorid-hydroxid hořečnatý

  • 46

    Cu2 Cl(OH)3

    chlorid-trihydroxid diměďnatý

  • 47

    Najvyššiu elektronegativitu mám

    flór

  • 48

    Čo je elektronegativita

    schopnost atomu přitahovat sdílené vazebné elektrony

  • 49

    Kovy majú

    malú elektronegativi

  • 50

    Nekový majú

    veľkú elektronegati

  • 51

    Ako sa označuje hlavné kvantové číslo

    n

  • 52

    Čo určuje hlavné kvantové číslo n

    celkovú energiu elektrónu v sfére, veľkosť sféry, môže mať hodnoty nekonečné

  • 53

    Vedľajšie kvantové čísla

    označuje sa l, určuje tvar orbital a energiu elektrónu, môže mať číslo od nula do n1

  • 54

    Elektrony, které mají stejné hodnoty n a l

    mají stejnou energii a jsou ve stejné podsféře

  • 55

    Magnetické kvantové číslo (m)

    určuje orientaci orbitalu v prostoru., Může mít hodnoty od –l do +l, kde l je vedlejší kvanto- vé číslo.

  • 56

    Spinové kvantové číslo (s)

    určuje spin elektronu (rotaci elektronu kolem vlastní osy)., Může mít pouze dvě hodnoty: −1/2 nebo +1/2.

  • 57

    Orbital s

    má tvar gule

  • 58

    Orbital p ät na tvár

    prostorovej osmičky

  • 59

    Vazba vzniká takto:

    atomy sa k sebe priblížia, ich valenčné orbitály sa prekrývajú, atomiz získajú stabilnejší elektrónovú konfiguráciu

  • 60

    Viazané atómy

    nižšiu energiu ako izolované, zvyknuté molekula je stabilnejšia

  • 61

    Väzbová energia

    vzniká pri vytvorení väzby, je rovnaká ako pri roztepení väzby

  • 62

    Kovalentná väzba vzniká

    vzniká mezi atomy, které mají ve valenční sféře alespoň jeden nepárový elek- tron, Kovalentní vazba je společně sdílený vazebný elektronový pár, Elektrony, které tvoří vazeb- ný elektronový pár, mají opačný spin.

  • 63

    vazba jednoduchá

    jeden spoločne zdieľaný väzobný elektrónový pár

  • 64

    Väzba dvojita

    dva spoločne vzdialené väzobné páry

  • 65

    Trojitá väzba

    tri spoločne vzdelané väzobné elektrónové páry

  • 66

    Překrytím dvou atomových orbitalů vzniká

    molekulový orbital

  • 67

    Molekulový orbital π (pí) nebo vazba π:

    sa prekrývajú mimo spojnicu jadier

  • 68

    Polarita kovalentnej väzby závisí

    Polarita vazby závisí na rozdílu elektronegativit vázaných atomů, Čím je rozdíl elektronegati- vit větší, tím je vazba polárnější.

  • 69

    Nepolárna kovalentná väzba

    medzi atomamio s rovnakou elektronegativitou

  • 70

    Koordinačná väzba vzniká tak

    vzniká tak, že jeden atom poskytuje oba dva elektrony potřebné ke vzniku vazb, Tento atom se nazývá donor, príjemca - akceptor

  • 71

    Donory atom ktorý

    který má ve své valenční sféře volný elektronový pár.

  • 72

    Akceptor musíme mať

    prázdny orbital

  • 73

    Iontová väzba

    je polárna, Vzniká mezi atomy s velkým rozdílem elektronegativit (ΔX > 1,7).

  • 74

    Iontová väzba je

    elektrostatické priťahovanie medzi opačný nabitými iontmi, iontové zúčeniny pevnom stave tvoria iontové kryštály

  • 75

    Kovalentné zlúčeniny niso vyskytujú ako

    jednotlivé molekuly, intramolekulárne sily vo vnútri sú veľmi silné, intermolekulárne sú veľmi slabé, iontové zlúčeniny majú vysokú teplotu topenia až 2000 stupňov

  • 76

    Kovalentné zlúčeniny

    Rozpouštějí se v organických roz- pouštědlech a jsou v roztoku přítomné jako celé molekuly., zväčšinou nerozpustné vo vode

  • 77

    Iontové zlúčeniny sú v pevnom stave

    nevodivé

  • 78

    Kovalentné zúčeniny

    neobsahujú ionty, nevedú elektrický prúd

  • 79

    Kovová väzba

    Kovy jsou za normálních podmínek pevné látky, které mají krystalovou strukturu., Tuto struktu- ru tvoří kationty kovu, mezi kterými se volně pohybují jejich valenční elektron, táto štruktúra sa niekedy nazýva elektrónový plyn

  • 80

    Vandervalsové sily

    mezi nepolárními molekulami existují slabé přitažlivé síly. Jsou to přitažlivé síly mezi dočasnými dipóly, které vznikají při pohybu elektronů kolem jader váza- ných atomů., Mezi nepolárními mole- kulami, které mají dlouhý řetězec, dochází k mnoha nevazebným interakcím a jejich výsledné působení je silnější.

  • 81

    Interakce dipól-dipól a dipól-ion

    Interakce dipól-dipól je přitahování mezi opačně nabitými konci polárních molekul (dipólů)., K interakci dipól-dipól nebo dipól-ion dochází například při rozpouštění polárních látek v polárních rozpouštědlech. Tato interakce se nazývá obecně solvatace., V případě, že je roz- pouštědlem voda, mluvíme o to hydrataci.

  • 82

    Vodíková väzba

    vodíková väzba je najsilnejšou väzbovou interakciou

  • 83

    Kde sa vyskytuje vodíková väzba

    s florom, kyslíkom, dusikom

  • 84

    Vodíková väzba florom,dusikom, kyslíkom je

    silnopolárna, elektronový pár je proto značně posunut k elektronegativnějšímu atomu. Kolem jádra atomu vodíku už ne- jsou žádné další nevazebné elektrony (je to již téměř proton H+ ), proto může tvořit slabou vaz- bu s volným elektronovým párem na atomu další molekuly. Tak vznikají mezimolekulové (in- termolekulární) vodíkové můstky

  • 85

    Zložka je

    chemicky čistá látka (prvek nebo sloučenina), která tvoří část soustavy, např. voda, chlorid sodný, glukosa, síran draselný atd.

  • 86

    Koloidné Roztoky

    Velikost koloidních částic je od 10−7 do 10−

  • 87

    Čo je difúzia

    Difúze je samovolný pohyb molekul rozpuštěné látky z místa o vyšší koncentraci do místa s niž- ší koncentrací,

  • 88

    Osmoza je

    Membrána, která snadno propouští molekuly rozpouštědla, ale nepropouští molekuly rozpuště- né látky, se nazývá semipermeabilní (polopropustná) membrána

  • 89

    Čo musíme vyvinúť aby sme zabránili osmóze

    osmotický tlak

  • 90

    Kedy je látka homogénna

    částice jsou menší než 10−9 m (= 1 nm)

  • 91

    Kedy je látka koloidné

    velikost částic od 10−7 do 10−9 m

  • 92

    Kedy je hladká heterogénna

    částice jsou větší než 10−7 m

  • 93

    Čo je nasýtený roztok

    takový roztok, ve kterém se při dané teplotě a tlaku už nerozpouští další množství látky. Obsahuje maximální množství rozpuštěné látky.

  • 94

    Pravé Roztoky

    Pravé roztoky jsou homogenní disperzní soustavy, které obsahují dvě nebo více látek.