暗記メーカー
ログイン
biomechanika - zápočet ZS part 1
  • ユーザ名非公開

  • 問題数 100 • 12/11/2023

    記憶度

    完璧

    15

    覚えた

    35

    うろ覚え

    0

    苦手

    0

    未解答

    0

    アカウント登録して、解答結果を保存しよう

    問題一覧

  • 1

    klasická mechanika studuje pohyb hmotných těles, jejichž rychlost

    je malá ve srovnání s rychlostí světla

  • 2

    kinematika se zabývá studiem

    pohybu těles v prostoru a čase bez ohledu na příčiny pohybu

  • 3

    dynamika se zabývam studiem

    závislostí mezi pohybem a silami, které jej způsobí

  • 4

    statika se zabývá studiem

    podmínek rovnováhy

  • 5

    klasická mechanika se děli na

    kinematiku, statiku, dynamiku a geometrii pohybu

  • 6

    základní fyzikální veličiny jsou

    hmotnost, délka, čas

  • 7

    mezi sedm základních jednotek soustavy SI nepatří

    newton

  • 8

    do oblasti výzkumu v biomechanice nepatří

    neplatí žádná z těchto možností

  • 9

    interdisciplinárním charakterem biomechaniky rozumíme

    využívání poznatků, které umožňují aplikaci mechaniky na studium živých systémů

  • 10

    za “rozpor” biomechaniky lze považovat

    aplikaci poznatků z uzavřeněho systému (klasická mechanika) na otevřený systém (živý organismus)

  • 11

    základními směry zkoumání v biomechanice jsou

    hybný systém lidského těla + pohybové akce člověka

  • 12

    za otce biomechaniky bývá označován

    Giovanni Alfonso Borelli (1608-1679)

  • 13

    hlavní přinos v oblasti záznamu pohybu pomocí fotografie a filmu přinesli

    E. J. Muybridge, E. J. Marey

  • 14

    vektory jsou fyzikální veličiny určené

    velikostí, směrem

  • 15

    skaláry jsou fyzikální veličiny určené

    velikostí

  • 16

    mezi vlastnosti vektoru nepatří

    mohutnost

  • 17

    vektorový součin dvou vektorů je

    vektor

  • 18

    moment síly definovaný jako vektorový součin polohového vektoru r a síly F je

    vektor

  • 19

    vektorovými veličinami jsou

    rychlost, síla

  • 20

    skalárními veličinami

    čas, hmotnost

  • 21

    základní dělení pohybu bodu provádíme podle

    tvaru dráhy a velikosti rychlosti

  • 22

    podle velikosti rychlosti dělíme pohyb bodu na

    rovnoměrný, rovnoměrně proměnný, nerovnoměrně proměnný

  • 23

    hodnotu okamžitě rychlosti určíme ze vztahu

    v = lim ^s/^t (^t -> 0)

  • 24

    hodnota defivace funkce v bodě, kde se nachází minimum nebo maximum této funkce, je rovna

    0

  • 25

    podle tvaru dráhy dělíme pohyb bodu na

    přímočarý, křivočarý rovinný, křivočarý prostorový

  • 26

    při pohybu rovnoměrném přímočarém se

    nemění ani směr ani velikost rychlosti

  • 27

    ze závislosti rychlosti na čase můžeme zrychlení v daném bodě vyjádřit jako

    směrnici tečny v tomto bodě

  • 28

    pohyb rovnoměrný přímočarý je charakterizován

    konstantním (nulovým) zrychlením, konstantní rychlostí

  • 29

    jednotka pro měení velikosti dráhy u rotačních pohybů je

    m, rad

  • 30

    základní veličinou, jejíž derivací získáme obvodovou rychlost je

    dráha

  • 31

    je-li rychlost vystřeleného puju maximální, je hodnota zrychlení (odpor vzduchu a tření zanedbáváme)

    konstantní (nulová)

  • 32

    jestliže funkční hodnota grafu závislosti rychlosti těžiště na čase dosáhne svého maxima, nabývá nulové hodnoty

    zrychlení

  • 33

    jesliže graf závislosti rychlost těžiště na čase při vertikálním skoku protíná časovou osu (rychlost má nulovou hodnotu), nabývá maximální nebo minimální hodnoty

    dráha

  • 34

    parašutista padá volným pádem (pohyb rovnoměrně zrychlený). V tomto případě se

    mění pouze velikost jeho rychlosti

  • 35

    při pohybu rovnoměrně zrychleném přímočarém se rychlost pohybu

    zvětšuje

  • 36

    velikost zrychlení při přímočarém pohybu je konstantní rychlosti vždy

    nula

  • 37

    symbol pro označení úhlové rychlosti

    w

  • 38

    obvodová rychlost rotujícího plného kotouče je pro jeho libovolné body, které mají různou vzdálenost od střebu kotouče

    různá

  • 39

    vztah mezi úhlovou rychlosti a obvodovou rychlostí při pohybu po kružnici je dán vzorcem

    v = w * r

  • 40

    úhlová rychlost rotujícího plnéjo kotouče je pro jeho libovolné body, které mají různou vzdallenost od střebu kotouče

    stejná

  • 41

    s rostoucí vzdáleností bodu od středu otáčení se jeho obvodová rychlost při dané úhlové rychlosti

    roste

  • 42

    úhlová rychlost rotujícího míče může být vyjádřena v rad*s-1

    vždy

  • 43

    při pohybu rovnoměrném křivočarém se mění

    směr obvodové rychlosti

  • 44

    směr vektoru rychlosti při křivočarém pohybu je dán

    těčnou ke křivce v daném bodě

  • 45

    směr obvodové rychlosti rotujícího disku je v jeho libovolném bodě totžnyl se

    směrem tečny v tomto bodě

  • 46

    vektor výsledného zrschlení leží ve směru pohybu

    vždy v přimočarém pohybu

  • 47

    zrychlení u křivočarých pohybů se rozkládá na

    tečné, dotředivé

  • 48

    velikost dostředivého zrychlení při křivočarém pohybu závisí na

    rychlosti tělesa a poloměru křivosti

  • 49

    normálové zrychlení je

    nulové pro všechny přímočaré pohyby

  • 50

    po pohyb křivočaŕ rovnoměrně proměnný je těcné zrychlení

    vždy nenulové

  • 51

    pro pohyb rovnoměrný křivočary po kružnici je normálové zrychlení

    vždy nenulové

  • 52

    pro pohyb nerovnoměrný křivočary má celkové zrychlení v danem bodem směr

    neplatí žádná z těchto možností

  • 53

    jednotka m*s-2 je jednotkou pro

    celkové zrychlení, úhlovoz rychlost

  • 54

    jednotka rad*s-2 je jednotkou pro

    úhlové zrychlení

  • 55

    jednotka rad*s-1 je jednotkou pro

    úhlovou rychlost

  • 56

    vrh šikmý se skládá z těchto pohybů

    pohyb rovnoměrný přímočarý ve směru počáteční rychlosti + volný pád

  • 57

    dráhu střely při šikmém vrhu nejlépe charakterizuje

    parabola

  • 58

    délka šikmého vrhu (h≠0) závisí na

    velikosti počáteční rychlosti, úhlu odhodu, výšce odhodu

  • 59

    dráha střely, která se pohybuje v tíhovém poli Země

    může být přímka

  • 60

    veh svislý se skládá

    z pohybu rovnoměrného přímočarého ve svislém směru a volného pádu

  • 61

    výška výstupu při svislem vrhu závisí na

    počáteční rychlosti

  • 62

    vertikální rychlost míče, které koná svislý vrh vzhůru, je v nejvyšším bodě jeho dráhy

    neplatil žádná z těchto možností

  • 63

    vrh vodorovný se skládá

    z pohybu rovnoměrného přímočarého ve vodorovném směru a volného pádu

  • 64

    délka doletu při vodorovném vrhu závisí na

    výšce odhodu a velikosti počáteční rychlosti

  • 65

    pohyb těles dělíme na

    posuvný, postupný, otáčivý, obecný

  • 66

    newtonův zákon síly je vyjádřen jako závislost síly na

    hmotnosti a zrychlení

  • 67

    vztah F=m*a je vyjádřením Newtonova zákona

    síly

  • 68

    zrychlení je nepřímo úměrné

    hmotnosti

  • 69

    jednotkou síly je 1 newton. Jeho rozměr je

    kg * m * s-2

  • 70

    síla F=1N udělí hmotnému bodu o hmotnosti m = 1 kg zrychlení

    1 m*s-2

  • 71

    síly, které se uplatňují při zákonu akce a reakce

    se neruší, nelze je skládat

  • 72

    gravitační síla

    je ořimo úměrná součinu hmotností dvou těles, které se přitahují

  • 73

    pro charakteristiku gravitační síly neplatí

    její velikost určíme jako součin hmotnosti a rychlosti

  • 74

    tíhová síla

    je vektorovým součtem gravitační a odstředivé síly

  • 75

    vektor tíhové síly leží vždy v rovině

    nelze obecně určit

  • 76

    velikost tíhového zrychlení klesá

    s rostoucí nadmořskou výškou a klesající zeměpisnou šířkou

  • 77

    vnitřní síly

    mění pouze pohybový stav jednotlivých těles soustavy

  • 78

    síla působí na cyklistu ve směru dráhy a má konstantní směr a velikost. Pohyb cyklisty je

    rovnoměrně zrychlený přímočarý

  • 79

    velikost třecí síly závisí na

    kvalitě styčných ploch, velikosti tíhové síly na podložku

  • 80

    koeficient tření nejlépe charakterizuje

    minimální síla, potřebná k zahajení pohybu tělesa

  • 81

    dynamický koeficient tření je

    menší než koeficient statický

  • 82

    třecí síla, která působí mezi dvěma po sobě klouzajícími tělesy, závisí na

    síle, která stlčuje obě tělesa k sobě + koeficientu tření, určenému pomocí kvality třecích ploch

  • 83

    odpor prostředí je síla, která

    působí na každé těleso v hmotném prostředí, které se pohybuje

  • 84

    pro vyjádření síly odporu prostředí má rozhodující význam změna velikosti

    rychlosti tělesa

  • 85

    Síla odporu prostředí působí

    proti směru pohybu

  • 86

    výkony plavců v plaveckém bazéně se slanou vodou by byly

    lepší

  • 87

    odpor prostředí nemá zásadní význam ve

    hodu kladivem

  • 88

    během svislého vrhu odpor prostředí

    klesá při pohybu vzhůru, narůstá při pohybu dolů

  • 89

    na velikosti hydrodynamického odporu prostředí, které působí na plavce při závodě nemá vliv

    teplota vody

  • 90

    aerodynamická vztlaková síla působí

    kolmo na směr síly, způsobené odporem prostředí

  • 91

    vektor aerodynamické vztlakové síly, která působí na letící míč je

    kolmý na vektor odporu prostředí

  • 92

    velikost aerodynamické vztlakové síly, která působí na skokana, je nejvíce ovlivněna

    rychlostí proudění vzduchu

  • 93

    velikost průřezu lidského těla, která je nezbytná pro určení hodnoty aerodynamické vztlakové síly, se určí v rovině, která je

    kolmá na směr pohybu

  • 94

    pro balón, který stoupá svisle vzhůru platí

    velikost tíhové síly je menší než vztlaková síla

  • 95

    parašutista se pohybuje zrychleným pohybem vlivem tíhové síly. Proti pohybu působí celková síla odporu. V okamžiku, kdy mají obě síly stejnou velikost

    začíná pohyb rovnoměrný

  • 96

    potapěč se nadech e vzduchu z přistroje v hloubce, kde je tlak trojnásobně větší než na hladině. Jestliže zadrží vzduch v plicích, dojde na hladině

    k vážnému poranění nebo úmrtí

  • 97

    v baeźnu se koupou dva jedinci o stejné hmotnosti, z nichž jeden je svalnatý, druhý obézní. Tendence zůstat u vodní hladiny bude

    větší u obézního jedince

  • 98

    magnusův jev souvisí se

    vznikem síly, která působí na rotující těleso

  • 99

    směr síly (magnusův jev), která působí na míč tak, že po dosažení vrcholu jeho dráhy má míč horní rotaci je

    nahoru a dopředu

  • 100

    rychlost tenisového míče, který se pohybuje s horní rotací, se po odrazu

    zvětšuje