暗記メーカー

暗記メーカー

​
ログイン

biomechanika - zápočet ZS part 3

biomechanika - zápočet ZS part 3
100問 • 2年前
  • ユーザ名非公開
    • 通報

    問題一覧

  • 1

    svalová buňka je označována pojmem

    fiber

  • 2

    příční můstek je část myofilament charakterizována jako

    protažení těžkého meromyozinu

  • 3

    mediator který slouží ke spuštění svalové kontrakce se nazývá

    acetylcholin

  • 4

    zpětnovazebnými receptory, které informují o délce kontrahovaného svalu jsou

    svalové vřeténko

  • 5

    zpětnovazebnými receptory, které informují o úrovní výstupní šlachové síly jsou

    Golgiho tělíska

  • 6

    svalová vřeténka jsou tvořena vlákny

    intrafuzálními

  • 7

    svalová vlákna ve svalovém vřeténku dělíme na vlákna typu

    bag (statický, dynamická) + chain

  • 8

    golgiho tělíska registrují sílu, která je produkována

    pouze svalovými vlákny v jejich okolí

  • 9

    motorické jednotky dělíme zpravidla do

    3 skupin

  • 10

    sarkomera je část myofibril ohraničené dvěma zónami

    Z

  • 11

    počet řetězců F-aktinu, které tvoří každé aktinové filamentum, je

    2

  • 12

    Z následujících vět charakterizujících vlastnost svalu je pravdivé tvrzení

    protažení těžkého meromyozinu se nazývá příčný můstek

  • 13

    způsob uspořádání sarkomer a svalových vláken ve svalu ovlivňuje velikost síly produkované svalem. Nepravdivé tvrzení, které se vztahuje k architektuře svalu je

    průměrná myofibrila v m. quadriceps femoris má asi 30 sarkomer zapojených do serie myofibrila je charakterizována jako sériové zapojení myofilament

  • 14

    průměr svalového vlákna se pohybuje v rozmezí

    10-60 mikrom

  • 15

    primární funkcí svalového vřeténka je

    informace o změnách protažení svalu

  • 16

    sval. vřeténko obsahuje aferentní i eferentní inervaci. Aferenntní inervace se uskutečňuje prostřednictvím

    skupiny Ia, skupiny II

  • 17

    sval. vřeténko obsahuje aferentní i eferentní inervaci. Eferentní inervace se uskutečňuje prostřednictvím

    y-motoneuronů

  • 18

    vlákna typu chain jsou ve sval. vřeténku inervována

    statickými y-motoneurony

  • 19

    zpětná vazba slouží pro informaci

    a+c

  • 20

    svalový subsystém se skládá asi ze 600 svalů, které vytvářejí kolem

    45% m člověka

  • 21

    motorická jednotka je

    skupina svalových vláken inervována jedním motorický neuronem

  • 22

    počet sval. vláken, které tvoří MJ, je

    různý v rozmezí asi 10-2000

  • 23

    motorická jednotka pracuje na principu

    Vše nebo nic

  • 24

    menší počet svalových vláken řízených jedním motoneuronem přesnost pohybu

    Zvyšuje

  • 25

    Pro svalová vlákna typu I (SO) není typickým znakem

    rychlá unavitelnost

  • 26

    do skupiny rychlých svalových vláken nepatří vlákna

    SO (S)

  • 27

    V jedné motorické jednotce jsou vlákna stejného typu

    Vždy

  • 28

    podle velikosti a s přihlédnutím k typu svalových vláken že motorické jednotky uspořádat

    SO -> FOG -> FG

  • 29

    3 základní charakteristiky sloužící k rozlišení typu motorických jednotek jsou

    odolnost proti únavě, rychlost kontrakce ,velikost síly

  • 30

    počet svalových vláken inervovaných jedním motoneuronem se nazývá inervační poměr. Jeho velikost se pohybuje v rozmezí

    1:15 až 1:1900

  • 31

    nebo kontrakce motorické jednotkybiceps brachii je t= 0,42 ms, index unavitelnosti je 0,80. Motorická jednotka je typu

    FG - rychlá kontrakce, odolnost proti únavě

  • 32

    motorické jednotky typu FG se vyznačují

    rychlým dosažení maximální síly a rychlou unavitelností

  • 33

    nejmenší silou se vyznačují motorické jednotky typu

    S

  • 34

    tonicke motorické jednotky se v porovnání s fazickými motorickými jednotkami vyznačují

    menší unavitelností

  • 35

    nepravdivé tvrzení které se týká svalové síly je

    velikost průřezu pomalých svalových vláken se nezvyšuje silovým tréninkem

  • 36

    síla ve svou vzniká

    Přeměnou chemické energie v mechanickou

  • 37

    velikost svalové síly produkované svalem je

    Neplatí žádný z těchto bodů

  • 38

    mezi základní funkce svalů nepatří

    Pasivní přenos síly

  • 39

    mechanická odezva svalu na elektrickou stimulaci je nejvyšší při

    při úplném (hladkém) tetanu

  • 40

    nesprávné zapojení svalů při hodu oštěpem

    způsobí zapojení menších svalových skupin (HK) před většími svalovými skupinami (trup)

  • 41

    latence je

    doba, která uplyne mezi jednorázovým podnětem a produkcí šlachové síly

  • 42

    poměr mezi maximální silou získanou při jednom podnětů a sérií podnětů

    1:1,5 až 1:10

  • 43

    hladký tetanus nastává po sérii krátkých impulzů jejich frekvence je

    >30 Hz

  • 44

    prostorová sumace je způsobena

    A + C

  • 45

    časová sumace je způsobena

    zvyšováním frekvence vzruchů, které přichází k aktivovaný motorickým jednotkám

  • 46

    při frekvenci impulzů nad 30 Hz je mechanická odezva motorické jednotky

    maximální s delší dobou trvání

  • 47

    peo nízkou (10-30%) úroveň síly je její hodnoty dosaženo zejména

    zvýšením frekvence vzruchů u malého počtu aktivovaných motorických jednotek

  • 48

    Pro střední úroveň (30-70%) síly je její hodnoty dosaženo za jména

    vzrůstem počtu aktivovaných motorických jednotek

  • 49

    Hyperplazie svalového vlákna je

    zvýšení počtu svalových vláken

  • 50

    hypertrofie svalového vlákna je

    zvětšení příčného průřezu svalových vláken

  • 51

    při poklesu svalové síly dojde nejprve k vypojení motorických jednotek, které byly zapojeny první

    Tato věta obecně platí

  • 52

    komponenta mezi aktinovými a myozinovými filamenty, která se podílí na regulaci vazby mezi aktinem a myozinem, se nazývá

    troponin-tropomyozinový komplex

  • 53

    Úsek ohraničený dvěma Z liniemi (nejmenší jednotka stažlivosti) se nazývá

    sarkomera

  • 54

    příční můstek je část

    myofilament

  • 55

    Pro napětí svalu platí

    jeho hodnota se zvyšuje s narůstající aktivací svalu

  • 56

    při izometrické svalové kontrakci se délka svalu

    nemění

  • 57

    při koncentrické svalové kontrakci se délka svalu

    Zkracuje

  • 58

    při excentrické svalové kontrakci se délka svalu

    Prodlužuje

  • 59

    pohy v izokinetickém režimu se vyznačuje konstantním

    Úhlovou rychlostí pohybu v kloubu

  • 60

    při izometrické svaly kontrakci má vyvíjená síla účinek

    Statický

  • 61

    při zkrácení svalových vláken zpeřeného a nezpeřeného svalu o stejnou délku dochází vzhledem ke klidové délce svalu k

    většímu zkrácení nezpeřeného svalu

  • 62

    velikost svalové síly při izometrické svalové kontrakce není ovlivněna

    všechny faktory ovlivňují velikost svalové síly

  • 63

    při koncentrické svalové kontrakci má vyvíjená síla účinek

    zrychlující

  • 64

    při excentrické svalové kontrakci má vyvíjená síla účinek

    Brzdící

  • 65

    závislost mezi momentem svalové a tíhové síly při izometrické svalové kontrakci je dána vztahem

    Ms = Mg

  • 66

    závislost mezi momentem svalové a tíhové síly při koncentrické svalové kontrakci je dána vztahem

    Ms > Mg

  • 67

    závislost mezi momentem svalové a tíhové síly při excentrické svalové kontrakci je dána vztahem

    Ms < Mg

  • 68

    Pro velikost momentu síly produkovaného svalovou silou nemá význam

    všechny faktory jsou důležité

  • 69

    je-li moment svalové síly různý od momentu tíhové síly, dochází ke změně délky příslušného svalu. V tomto případě platí

    Velikost svalové síly může být rovná velikosti tíhové síly

  • 70

    označení SSC v biomechanice znamená

    stretch shortening cycle

  • 71

    SSC je režim svalové činnosti, který se vyznačuje

    uložením deformační energie ve svalu, která může být využita při následné koncentrické kontrakci

  • 72

    sval může produkovat více pozitivní práce při režimu svalové kontrakce

    excentrická -> koncentrická

  • 73

    nejefektivnější způsob svalové práce využívá

    elastické energie vzniklé při excentrické kontrakci ke koncentrické práci

  • 74

    velikost svalové práce lze charakterizovat pomocí změn v energii

    a+b+c

  • 75

    zvýšení velikosti kladné práce při přechodu excentrické kontrakce v koncentrickou je způsobeno využitím nárůstu energie

    a+b

  • 76

    podstatu fyziologického základu plyometrických cvičení lze vyjádřit vztah

    excentrická-koncentrická sval. kontrakce

  • 77

    schopnost svalu konat práci, zatímco dochází k návratu do původního stavu po jeho protožení nebo zkrácení se nazývá

    elastická energie

  • 78

    Pro prvky Hillova modelu svalu platí

    SEE a KE jsou zapojeny seriově

  • 79

    model svalové kontrakce srdečního svalu

    je shodných s modelem svalové kontrakce svalu kosterního

  • 80

    paralelní elastický element v Hillově tříprvkové modelu svalu zastupuje

    pojivovou tkáň která obklopuje svalové snopce

  • 81

    seriový elastický element v Hillově tříprvkové modelu svalu zastupuje

    šlachu

  • 82

    sarkolema je v Hillově třiprvkové modelu svalu obsažena

    paralelním elastickém elementu

  • 83

    při koncentrické svalové kontrakci jsou svalové elementy zapojovány v pořadí

    kontraktilní -> sériový elastický

  • 84

    při excentrické svalové kontrakci jsou svalové elementy zapojovány v pořadí

    paralelní elastický a sériový elastický -> kontraktilní

  • 85

    k řešení konkrétních pohybových situacích je nezbytné

    Vytvoření určité úrovně svalového napětí

  • 86

    Řídící centrum které generuje signál pro provedení pohybu je

    Mozková kůra

  • 87

    čtyři morfologické části neuronu jsou

    axon, presynaptické zakončení, dendrit, soma

  • 88

    motorické neurony je název pro neurony

    Eferentní

  • 89

    svalový efekttor je elektricky stimulován podnětem z

    alfa motoneuronu

  • 90

    soma je název pro

    Tělo buňky neuronu

  • 91

    nervové vlákno je označení pro

    axony s myelinovou pochvou

  • 92

    motorická vlákna typu alfa jsou zakončena na

    Nervosvalové ploténce

  • 93

    senzorická vlákna vycházejí z

    a+b

  • 94

    S rostoucím průměrem aferentních i eferentních vláken se rychlost vedení vzruchu

    Zvyšuje

  • 95

    Aferentní nervová vlákna vedou signál ze struktur

    periferních k centrálním

  • 96

    eferentní nervová vlákna vedou signál ze struktur

    centrálních k periferním

  • 97

    větší rychlost při vedení vzruchu se vyznačují motorická vlákna typu

    alfa

  • 98

    Z uvedených senzorických vláken se největší rychlosti vedení vzruchu vyznačují senzorická vlákna, která vedou signály ze

    svalových vřetének - primární zakončení

  • 99

    výstupní signály že zpětnovazebních receptorů vstupují do

    alfa motoneuronu

  • 100

    citlivost svalového vřeténka je určována prostřednictvím

    y-motoneuronu

    • biomechanika - zápočet ZS part 1

    biomechanika - zápočet ZS part 1

    ユーザ名非公開 · 100問 · 2年前

    biomechanika - zápočet ZS part 1

    biomechanika - zápočet ZS part 1

    100問 • 2年前
    ユーザ名非公開

    biomechanika - zápočet ZS part 2

    biomechanika - zápočet ZS part 2

    ユーザ名非公開 · 100問 · 2年前

    biomechanika - zápočet ZS part 2

    biomechanika - zápočet ZS part 2

    100問 • 2年前
    ユーザ名非公開

    biomechanika - zápočet ZS part 4

    biomechanika - zápočet ZS part 4

    ユーザ名非公開 · 100問 · 2年前

    biomechanika - zápočet ZS part 4

    biomechanika - zápočet ZS part 4

    100問 • 2年前
    ユーザ名非公開

    biomechanika - zápočet ZS part 5

    biomechanika - zápočet ZS part 5

    ユーザ名非公開 · 47問 · 2年前

    biomechanika - zápočet ZS part 5

    biomechanika - zápočet ZS part 5

    47問 • 2年前
    ユーザ名非公開

    neurologie LS

    neurologie LS

    ユーザ名非公開 · 100問 · 1年前

    neurologie LS

    neurologie LS

    100問 • 1年前
    ユーザ名非公開

    neurologie LS 2

    neurologie LS 2

    ユーザ名非公開 · 13問 · 1年前

    neurologie LS 2

    neurologie LS 2

    13問 • 1年前
    ユーザ名非公開

    chirurgie LS

    chirurgie LS

    ユーザ名非公開 · 19問 · 1年前

    chirurgie LS

    chirurgie LS

    19問 • 1年前
    ユーザ名非公開

    問題一覧

  • 1

    svalová buňka je označována pojmem

    fiber

  • 2

    příční můstek je část myofilament charakterizována jako

    protažení těžkého meromyozinu

  • 3

    mediator který slouží ke spuštění svalové kontrakce se nazývá

    acetylcholin

  • 4

    zpětnovazebnými receptory, které informují o délce kontrahovaného svalu jsou

    svalové vřeténko

  • 5

    zpětnovazebnými receptory, které informují o úrovní výstupní šlachové síly jsou

    Golgiho tělíska

  • 6

    svalová vřeténka jsou tvořena vlákny

    intrafuzálními

  • 7

    svalová vlákna ve svalovém vřeténku dělíme na vlákna typu

    bag (statický, dynamická) + chain

  • 8

    golgiho tělíska registrují sílu, která je produkována

    pouze svalovými vlákny v jejich okolí

  • 9

    motorické jednotky dělíme zpravidla do

    3 skupin

  • 10

    sarkomera je část myofibril ohraničené dvěma zónami

    Z

  • 11

    počet řetězců F-aktinu, které tvoří každé aktinové filamentum, je

    2

  • 12

    Z následujících vět charakterizujících vlastnost svalu je pravdivé tvrzení

    protažení těžkého meromyozinu se nazývá příčný můstek

  • 13

    způsob uspořádání sarkomer a svalových vláken ve svalu ovlivňuje velikost síly produkované svalem. Nepravdivé tvrzení, které se vztahuje k architektuře svalu je

    průměrná myofibrila v m. quadriceps femoris má asi 30 sarkomer zapojených do serie myofibrila je charakterizována jako sériové zapojení myofilament

  • 14

    průměr svalového vlákna se pohybuje v rozmezí

    10-60 mikrom

  • 15

    primární funkcí svalového vřeténka je

    informace o změnách protažení svalu

  • 16

    sval. vřeténko obsahuje aferentní i eferentní inervaci. Aferenntní inervace se uskutečňuje prostřednictvím

    skupiny Ia, skupiny II

  • 17

    sval. vřeténko obsahuje aferentní i eferentní inervaci. Eferentní inervace se uskutečňuje prostřednictvím

    y-motoneuronů

  • 18

    vlákna typu chain jsou ve sval. vřeténku inervována

    statickými y-motoneurony

  • 19

    zpětná vazba slouží pro informaci

    a+c

  • 20

    svalový subsystém se skládá asi ze 600 svalů, které vytvářejí kolem

    45% m člověka

  • 21

    motorická jednotka je

    skupina svalových vláken inervována jedním motorický neuronem

  • 22

    počet sval. vláken, které tvoří MJ, je

    různý v rozmezí asi 10-2000

  • 23

    motorická jednotka pracuje na principu

    Vše nebo nic

  • 24

    menší počet svalových vláken řízených jedním motoneuronem přesnost pohybu

    Zvyšuje

  • 25

    Pro svalová vlákna typu I (SO) není typickým znakem

    rychlá unavitelnost

  • 26

    do skupiny rychlých svalových vláken nepatří vlákna

    SO (S)

  • 27

    V jedné motorické jednotce jsou vlákna stejného typu

    Vždy

  • 28

    podle velikosti a s přihlédnutím k typu svalových vláken že motorické jednotky uspořádat

    SO -> FOG -> FG

  • 29

    3 základní charakteristiky sloužící k rozlišení typu motorických jednotek jsou

    odolnost proti únavě, rychlost kontrakce ,velikost síly

  • 30

    počet svalových vláken inervovaných jedním motoneuronem se nazývá inervační poměr. Jeho velikost se pohybuje v rozmezí

    1:15 až 1:1900

  • 31

    nebo kontrakce motorické jednotkybiceps brachii je t= 0,42 ms, index unavitelnosti je 0,80. Motorická jednotka je typu

    FG - rychlá kontrakce, odolnost proti únavě

  • 32

    motorické jednotky typu FG se vyznačují

    rychlým dosažení maximální síly a rychlou unavitelností

  • 33

    nejmenší silou se vyznačují motorické jednotky typu

    S

  • 34

    tonicke motorické jednotky se v porovnání s fazickými motorickými jednotkami vyznačují

    menší unavitelností

  • 35

    nepravdivé tvrzení které se týká svalové síly je

    velikost průřezu pomalých svalových vláken se nezvyšuje silovým tréninkem

  • 36

    síla ve svou vzniká

    Přeměnou chemické energie v mechanickou

  • 37

    velikost svalové síly produkované svalem je

    Neplatí žádný z těchto bodů

  • 38

    mezi základní funkce svalů nepatří

    Pasivní přenos síly

  • 39

    mechanická odezva svalu na elektrickou stimulaci je nejvyšší při

    při úplném (hladkém) tetanu

  • 40

    nesprávné zapojení svalů při hodu oštěpem

    způsobí zapojení menších svalových skupin (HK) před většími svalovými skupinami (trup)

  • 41

    latence je

    doba, která uplyne mezi jednorázovým podnětem a produkcí šlachové síly

  • 42

    poměr mezi maximální silou získanou při jednom podnětů a sérií podnětů

    1:1,5 až 1:10

  • 43

    hladký tetanus nastává po sérii krátkých impulzů jejich frekvence je

    >30 Hz

  • 44

    prostorová sumace je způsobena

    A + C

  • 45

    časová sumace je způsobena

    zvyšováním frekvence vzruchů, které přichází k aktivovaný motorickým jednotkám

  • 46

    při frekvenci impulzů nad 30 Hz je mechanická odezva motorické jednotky

    maximální s delší dobou trvání

  • 47

    peo nízkou (10-30%) úroveň síly je její hodnoty dosaženo zejména

    zvýšením frekvence vzruchů u malého počtu aktivovaných motorických jednotek

  • 48

    Pro střední úroveň (30-70%) síly je její hodnoty dosaženo za jména

    vzrůstem počtu aktivovaných motorických jednotek

  • 49

    Hyperplazie svalového vlákna je

    zvýšení počtu svalových vláken

  • 50

    hypertrofie svalového vlákna je

    zvětšení příčného průřezu svalových vláken

  • 51

    při poklesu svalové síly dojde nejprve k vypojení motorických jednotek, které byly zapojeny první

    Tato věta obecně platí

  • 52

    komponenta mezi aktinovými a myozinovými filamenty, která se podílí na regulaci vazby mezi aktinem a myozinem, se nazývá

    troponin-tropomyozinový komplex

  • 53

    Úsek ohraničený dvěma Z liniemi (nejmenší jednotka stažlivosti) se nazývá

    sarkomera

  • 54

    příční můstek je část

    myofilament

  • 55

    Pro napětí svalu platí

    jeho hodnota se zvyšuje s narůstající aktivací svalu

  • 56

    při izometrické svalové kontrakci se délka svalu

    nemění

  • 57

    při koncentrické svalové kontrakci se délka svalu

    Zkracuje

  • 58

    při excentrické svalové kontrakci se délka svalu

    Prodlužuje

  • 59

    pohy v izokinetickém režimu se vyznačuje konstantním

    Úhlovou rychlostí pohybu v kloubu

  • 60

    při izometrické svaly kontrakci má vyvíjená síla účinek

    Statický

  • 61

    při zkrácení svalových vláken zpeřeného a nezpeřeného svalu o stejnou délku dochází vzhledem ke klidové délce svalu k

    většímu zkrácení nezpeřeného svalu

  • 62

    velikost svalové síly při izometrické svalové kontrakce není ovlivněna

    všechny faktory ovlivňují velikost svalové síly

  • 63

    při koncentrické svalové kontrakci má vyvíjená síla účinek

    zrychlující

  • 64

    při excentrické svalové kontrakci má vyvíjená síla účinek

    Brzdící

  • 65

    závislost mezi momentem svalové a tíhové síly při izometrické svalové kontrakci je dána vztahem

    Ms = Mg

  • 66

    závislost mezi momentem svalové a tíhové síly při koncentrické svalové kontrakci je dána vztahem

    Ms > Mg

  • 67

    závislost mezi momentem svalové a tíhové síly při excentrické svalové kontrakci je dána vztahem

    Ms < Mg

  • 68

    Pro velikost momentu síly produkovaného svalovou silou nemá význam

    všechny faktory jsou důležité

  • 69

    je-li moment svalové síly různý od momentu tíhové síly, dochází ke změně délky příslušného svalu. V tomto případě platí

    Velikost svalové síly může být rovná velikosti tíhové síly

  • 70

    označení SSC v biomechanice znamená

    stretch shortening cycle

  • 71

    SSC je režim svalové činnosti, který se vyznačuje

    uložením deformační energie ve svalu, která může být využita při následné koncentrické kontrakci

  • 72

    sval může produkovat více pozitivní práce při režimu svalové kontrakce

    excentrická -> koncentrická

  • 73

    nejefektivnější způsob svalové práce využívá

    elastické energie vzniklé při excentrické kontrakci ke koncentrické práci

  • 74

    velikost svalové práce lze charakterizovat pomocí změn v energii

    a+b+c

  • 75

    zvýšení velikosti kladné práce při přechodu excentrické kontrakce v koncentrickou je způsobeno využitím nárůstu energie

    a+b

  • 76

    podstatu fyziologického základu plyometrických cvičení lze vyjádřit vztah

    excentrická-koncentrická sval. kontrakce

  • 77

    schopnost svalu konat práci, zatímco dochází k návratu do původního stavu po jeho protožení nebo zkrácení se nazývá

    elastická energie

  • 78

    Pro prvky Hillova modelu svalu platí

    SEE a KE jsou zapojeny seriově

  • 79

    model svalové kontrakce srdečního svalu

    je shodných s modelem svalové kontrakce svalu kosterního

  • 80

    paralelní elastický element v Hillově tříprvkové modelu svalu zastupuje

    pojivovou tkáň která obklopuje svalové snopce

  • 81

    seriový elastický element v Hillově tříprvkové modelu svalu zastupuje

    šlachu

  • 82

    sarkolema je v Hillově třiprvkové modelu svalu obsažena

    paralelním elastickém elementu

  • 83

    při koncentrické svalové kontrakci jsou svalové elementy zapojovány v pořadí

    kontraktilní -> sériový elastický

  • 84

    při excentrické svalové kontrakci jsou svalové elementy zapojovány v pořadí

    paralelní elastický a sériový elastický -> kontraktilní

  • 85

    k řešení konkrétních pohybových situacích je nezbytné

    Vytvoření určité úrovně svalového napětí

  • 86

    Řídící centrum které generuje signál pro provedení pohybu je

    Mozková kůra

  • 87

    čtyři morfologické části neuronu jsou

    axon, presynaptické zakončení, dendrit, soma

  • 88

    motorické neurony je název pro neurony

    Eferentní

  • 89

    svalový efekttor je elektricky stimulován podnětem z

    alfa motoneuronu

  • 90

    soma je název pro

    Tělo buňky neuronu

  • 91

    nervové vlákno je označení pro

    axony s myelinovou pochvou

  • 92

    motorická vlákna typu alfa jsou zakončena na

    Nervosvalové ploténce

  • 93

    senzorická vlákna vycházejí z

    a+b

  • 94

    S rostoucím průměrem aferentních i eferentních vláken se rychlost vedení vzruchu

    Zvyšuje

  • 95

    Aferentní nervová vlákna vedou signál ze struktur

    periferních k centrálním

  • 96

    eferentní nervová vlákna vedou signál ze struktur

    centrálních k periferním

  • 97

    větší rychlost při vedení vzruchu se vyznačují motorická vlákna typu

    alfa

  • 98

    Z uvedených senzorických vláken se největší rychlosti vedení vzruchu vyznačují senzorická vlákna, která vedou signály ze

    svalových vřetének - primární zakončení

  • 99

    výstupní signály že zpětnovazebních receptorů vstupují do

    alfa motoneuronu

  • 100

    citlivost svalového vřeténka je určována prostřednictvím

    y-motoneuronu