příjem, zpracovávání, ukládání a vyhledávání informací

dráždivost - schopnost reagovat na vnější a vnitřní podněty

centrální nervová soustava mozek a mícha periferních nervů ( hlavové, míšní, vegetativní a motorické nervy)

neuron

..

dělit

vodivost nervových vláken závislá na síle myelinové pochvy, kterou tvoří lipid , čím je pochva silnější – tím rychleji vede vlákno vzruchy

nervová vlákna s pochvou (bílá) bez pochvy (šedá)

vedou nervové vzruchy do těla neuronu dostředivě

neurit (axon) – vede nervový vzruch ven z těla neuronu odstředivě

drobné, bohatě větvené buňky různého tvaru nevedou vzruchy mají podpůrnou funkci chrání a vyživují neurony fagocytují poškozené buňky vystýlají dutiny ústředního nervstva nebo vyplňují prostory mezinervovými buňkami tvoří „kostru“ nervové tkáně

je to základní funkční jednotka NS 1.RECEPTOR = tvoří specializované buňky, které zaznamenají změny vnějšího i vnitřního prostředí, tyto změny převádějí na vzruchy (impulzy) vzruch je veden 2.DOSTŘEDIVÍMY NEROVÝMI DRAHAMI (aferentní, smyslová) do 3.CENTRA (mozku nebo míchy) a odtud po zpracování 4.ODSTREDIVYMI NEROVOVYMI DRAHAMI eferentní, motorická)k výkonným orgánům → 5.EFEKTORŮM(žláza nebo sval) převod vzruchu z receptoru nervovou drahou na efektor (výkonný orgán) = REFLEX

DRÁŽIVOST- schopnost reagovat na vlivy prostředí podněty: optické akustické elektrické podrážďení —->nervový vzruch nervový vzruch vzniká pouze při podráždění určité velikosti —>prahové hodnoty prahová hodnota je zároveň podmětem maximálním (velikost vzruchu se s rostoucí intenzitou podráždění nezvětšuje) „Zákon všechno nebo nic“

k přenosu vzruchu dochází následkem výměny iontů mezi vnitřním a vnějším prostředím nervového vlákna

maximální podnět čím větší vzruch tím větší podrazdeni

biomemrana je POLOPROSPUSTNA propouští nitrobunecne K+ a mimobunecne Na+ v buňce vzniká záporný náboj na membráně kladný náboj rozdíl nábojů na membráně vyvolává tzv. klidový membránový potenciál = KMP = membrána je POLARIZOVANÁ

membrána je polarizovaná vyvolává rozdíl nábojů na membráně

účinkem podrazdeni se mění vlastnosti membrány Na+ do nitra buňky dochází k depolarizaci membrány KMP se mění na AKČNÍ POTENCIÁL (AP) šíři se skokem trvá max 1.-2. milisekundy

REPOLARIZACE= návrat ke klidovému potenciálu kladné náboje vydávány z buňky ve formě K+ později jsou K+ mechanismem aktivního transportu vyměněny za Na+ - sodno- draselná pumpa (sodík patří vně, draslík dovnitř)

vyměnění K+ za Na+ při ukončení nervového vzruchu sodo draselna pumpa

sodík patří ven draslík dovnitř

(nervový zápoj) přenos vzruchu z jedné buňky na druhou se děje pomoci synapsí JE TO mezera mezi axonem jednoho neuronu a dendritem druhého neuronu váčky v zakončení neuritu obsahují přenašeč(mediátor) = neurotransmiter

speciální receptory( chemická látka) přenašeč nachází se ve váčcích zakončení neuritu

jedním směrem

..😏😐😍

vzruch dojde na konec axonů tam jsou synaptická zakončení– zvláštní smrštitelná vlákna přisouvají váčky s transmitérem k biomembráně —— váčky s biomembránou splynou —— mediátor se vylije do synaptické štěrbiny —— mediátor se naváže na specifický receptor na membráně sousedního neuronu ——změní její vlastnosti – je propustná pro Na+ ionty —— dochází k depolarizaci jakmile podráždění pomine ——- mediátor rozložen enzymy neurotransmitér se nachází jen v zakončení neuritu – vzruch je veden jen jedním směrem

A) budivé (exitacni) acethylcholin, noradrenalin —>vyvolávají depolarizaci změnu membránového potenciálu v synaptické biomembráně následujícího neuronu vzniká BUDIVÝ (excitační) postsynaptický poteciál B) tlumivé (inhibiční) kyselina γ - aminomáselná → vyvolává hyperpolarizaci (opačný děj k depolarizaci) = dochází k inhibici (útlumu) šíření nervového vzruchu

drogy

CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA (CNS) mozek + mícha OBVODOVÉ (PERIFERNÍ NERVY) spojují CNS s ostatními částmi těla -dostředivé (senzitivní, citlivé) -odstředivé (motorické, hybné) -vegetativní ( autonomní, utrobni) —řídí činnost vnitřních orgánu nezávisle na vůli .sympatické . parasympatické

provazec v páteřním kanálu od týlního otvoru až po 2. bederní obratel podélnou rýhou rozdělena v pravou a levou polovinu obklopena mozkomíšním mokem obsahuje šedou a bílou hmotu

uvnitř míchy paterni, tvar písmene H přední rohy míšní – krátké a široké zadní rohy míšní – dlouhé a úzké, míšní kanálek, z velkých motorických nervových buněk v předních rozích míšních vybíhají dlouhé výběžky + vstupují do předních kořenů míšních + vytváří míšní nervy + putují ke kosterním svalům + poškození způsobí ochrnutí buňky zadních rohů míšních – nejnižší senzitivní ústředí, zakončují se zde dostředivá vlákna míšních nervů

na povrchu míchy páteřní žlábky rozdělena na přední, zadní a postranní provazce míšní nervová vlákna v těchto provazcích + vytváří vzestupné a sestupné míšní dráhy + spojují nižší ústředí míchy s vyššími centry v mozku

Vzestupné míšní dráhy – v zadních svazcích, zprostředkují pocity dotyku, tlaku a polohy a pohybu končetin Sestupné míšní dráhy – v postranních a předních svazcích nejdůležitější je pyramidová dráha – vzniká v kůře čelního laloku koncového mozku – ovládá vědomé pohyby svalů trupu a končetin

umožňuje vědomé pohyby svalu, trupu a končetin

VÝZNAM MÍCHY: 1.důležité reflexní ústředí, reflexy: obranné, obživné, ... př. patelární reflex – úderem na čéškový vaz se bérec prudce vymrští dopředu krční mícha – centrum reflexního rozšiřování zornic bederní, křížová mícha – vyprazdňování močového měchýře a konečníku genitální funkce – ztopoření a ochabnutí pyje, uvolnění spermatu (ŠEDÁ HMOTA) 2.zprostředkuje spojení mezi nižšími a vyššími oddíly centrální nervové soustavy (BÍLÁ HMOTA)

vzniká z ektodermu na dorzální straně zárodku neurální ploténka se prohlubuje v neurální rýhu - vnořuje se- uzavírá - přeměňuje se v neurální trubici mozek se tvoří na hlavovém konci zárodku – zde se trubice rozšiřuje a diferencuje: 1. přední (čichový) mozek (prosencephalon) 2. střední (zrakový) mozek (mesencephalon) 3. zadní (sluchový) mozek (rhombencephalon)

na hlavovém konci zárodku

mozkový kmen —prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek

PŘEDNÍ : přední koncový mozek mezimozek STŘEDNÍ: střední mozek ZADNÍ mozeček prodloužená mícha pons=most

po celé délce mozkového kmene na vnitřní části (pruh síťovitě uspořádaných neuronů převodní soustava do vyšších center mozku zajišťuje pohybovou koordinaci a důležité životní funkce centrum řízení dýchání, kardiovaskulární soustavy, spánku, bdění

…

..

1300g v dutině lební, mozek i mícha jsou zevně chráněni plenami: 1. tvrdá plena- vystyla dutinu misni (okolo míchy vytváří misni vak) mezi kosti a cévní plenou—-cévy tuk a vazivo 2. plena - pavučnice- bezcevná 3. plena- omozečnice -bohatá cévami, kopíruje přesně všechny záhyby mozku štěrbina mezi omozečnicí a pavučnicí je vyplněna mozkomisnim mokem —>chrání mozek před otřesy a nárazy

na povrchu šedá hmota vevnitř bílá hmota 4. mozkové komory vyplněné mozkomisnim mokem 3. mozkové pleny 2. mozkové hemisféry spojené kalozním tělesem 24 mozkových nervů

1.Prodloužená mícha (medulla oblongata) pokračování míchy páteřní, zanořuje se do Varolova mostu uvnitř IV. mozková komora vystupuje z ní 7 párů hlavových nervů – VI. – XII. šedá hmota —-prodloužené míchy (vytváří jádra) zde začínají nebo končí dostředivá a odstředivá vlákna výše uvedených hlavových nervů bílá hmota—— prodloužené míchy – tvoří ji soubory vzestupných a sestupných drah VÝZNAM: řízení řady životně důležitých funkcí (dýchání, srdeční frekvence, krevního tlaku, pohybů trávicího ústrojí), centrum polykání, kýchání, kašlání a zvracení poranění prodloužené míchy – končí zpravidla smrtí!!!

Varolův most val nad prodlouženou míchou spojuje koncový mozek s mozečkem je přímým pokračováním prodloužené míchy skládá se z vzestupných i sestupných mozkových vláken nachází se zde i část šedé mozkové hmoty → kontroluje žlázy produkující sliny a slzy (mezi jádry mozkových nervů jsou roztroušeny nervové buňky → vstupují i do středního mozku → propojují šedou i bílou hmotu → vytváří tzv. retikulární formaci – ta pomocí podmětů neuronů aktivují mozkovou kůru a udržují ji v bdělém stavu, pokud podněty ochabují → vzniká spánek) z Varolova mostu vystupuje trojklanný nerv

spojuje střední mozek, mozeček a prodlouženou míchu podílí se na kontrole tvorby slin a slz

tvořen 2 polokoulemi (hemisférami) spojeny červem mozečkovým (vermis cerebelli) povrch – kůra mozečková – vytváří závity, je tvořena šedou hmotou v závitech – Purkyňovy buňky – téměř největší a nejsložitější buňky v lidském těle – uskutečňují největší počet spojení ze všech mozkových buněk uvnitř – bílá hmota – na řezu mozečkem vytváří stromečkovou strukturu – strom života VÝZNAM: reflexní ústředí pohybu, reguluje svalové napětí, koordinaci (jemných, rychlých a přesných) pohybů, slouží k udržení tělesné rovnováhy

alkoholem – opilý člověk má nepřesné (nekoordinované) pohyby.

- zpracovává informace z rovnovážného ústrojí, pohybových center řídí rovnováhu a přesnost pohybů

nejmenší oddíl mozku skrytý mezi Varolovým mostem a mezimozkem horní strana – čtverohrbolí na spodní straně – dva stonky mozkové – nasedají na most středem probíhá Sylviův kanálek a/ čtverohrbolí – končí zde část vláken zrakového a sluchového nervu b/ stonky mozkové – skládají se z bílé hmoty – spojují koncový mozek s nižšími oddíly centrálního nervstva, obsahují sestupné nervové dráhy, nejdůležitější z nich je: dráha pyramidová („dráha práce“) VÝZNAM: nejstarší oddíl mozku, zrak, sluch

nejstarší oddíl mozku, zrak, sluch

6.Koncový (velký) mozek (telencephalon) mohutný, překrývá ostatní části mozku dvě hemisféry (polokoule) spojeny kalózním tělesem = svazek vláken bílé hmoty a)na povrchu hemisfér – kůra - šedá hmota, -nejvyšší nadřazené nervové ústředí -spojena dostředivými i odstředivými drahami se všemi nižšími ústředími -řídí úmyslné a vědomé pohyby hluboce rozčleněna brázdami (sulci) vytváří laloky (lobi) → čelní, temenní, týlní a spánkový na spodní ploše čelních laloků →(přiloženy kyjovité oblasti čichového mozku ) b) uvnitř bílá hmota uvnitř hemisfér – mozkové dutiny (v každé hemisféře jedna mozková komora – I. a II.) – kde vzniká mozkomíšní mok – sveden do III. a IV. komory – otvorem ve stropu IV. komory se mok pod mozečkem dostává ven a tvoří prostředí kolem mozku a míchy

..

Limbický systém → útvary kolem III. mozkové komory → hraniční zóna mezi mozkovým kmenem a mozkovou kůrou centrum komplexu instinktivního chování, sídlo emocí – strach, hněv, smutek, radost, láska zajišťuje ukládání paměťových stop

-skupiny neuronů vložené pod mozkovou kůrou - koordinací neumyslnych a úmyslných pohybů

vegetativní autonomni regulace fce vnitřních orgánů a systémů součást neurohumoralni regulace organismu somaticky ovlivnitelná vůli inervuje kosterní svaly

..

HLAVOVÉ NERVY (nervi cranialis) – 12 párů (I. – XII.) rozvětvují se v oblasti hlavy a krku, inervují převážně oblast hlavy a krku ústředí hlavových nervů – mozek některé nervy – čistě dostředivé (senzitivní) nebo čistě odstředivé (motorické) nebo smíšené

VEGETATIVNÍ NERVY (autonomní) větví se k hladkému svalstvu vnitřních orgánů, žláz a srdce v průběhu jsou přerušeny skupinkami nervových buněk – vegetativními uzlinami (ganglii) Sympatické nervy (sympaticus) vychází z míchy hrudní a bederní spolu s míšními nervy rozvětvují se ve vegetativních uzlinách poblíž páteře- sympatický kmen zvyšují činnost orgánů, den, aktivita Parasympatické nervy (parasympaticus) vystupují z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy vstupují do malých parasympatických ganglií = leží v blízkosti inervovaných vnitřních orgánů snižují činnost orgánů, noc, klid VÝZNAM: vliv SYMPATIKU x PARASYMPATUKU (pracují protichůdně)

nervový děj přenos signálu z čidla k efektoru nepodmíněné - jsou vrozené podmíněné - vznikají v průběhu života procesem učení, získané

31 párů – vystupují meziobratlovými otvory, příp. otvory v křížové kosti typy: hrudní, krční, bederní, křížové a kostrční jsou smíšené – obsahují vlákna dostředivá i odstředivá průběh: dostředivá vlákna přicházejí od receptorů … vytváří samostatné svazečky = zadní kořeny míšní ..vřetenovitě zduřují …vytváří nervovou uzlinu míšní (ganglion spinale) …. vyplněna těly nervových buněk …. vstupují do zadní části hřbetní míchy odstředivá vlákna – vystupují z přední části míchy v podobě svazečků (přední kořeny míšní) …. v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními spojením předních a zadních kořenů = míšní nerv – smíšený( přerušení – ztráta citlivosti a hybnosti) inervují kosterní svalstvo trupu a končetin

dědičné, vrozené na stejný podnět ..kvalitativně vždy stejná reakce nejsložitější forma vrozených reakcí pudy (instinkty), př. pud rozmnožovací, sebezáchovy (u člověka usměrňovány mozkovou kůrou) neumožňují přizpůsobit se měnícím se podmínkám (dráhy, kde probíhají, jsou stálé a neměnné) u vyšších živočichů dochází k přizpůsobení se vnějším podmínkám vytvořením dočasných nervových spojení = základ podmíněných reflexů

získané zkušenosti, učení, napodobování pouze dočasné posilují x slabnou ivan petrovič pavlov