暗記メーカー

暗記メーカー

​
ログイン

fyziologie rostlin 1

fyziologie rostlin 1
82問 • 1年前
  • Leonka Požárová
    • 通報

    問題一覧

  • 1

    Co ovlivňuje příjem vody rostlinou

    teplota půdy, obsah kyslíku v půdním prostředí

  • 2

    Mezi nejvýznamnější procesy ovlivňující příjem a vedení vody v rostlinném těle patří

    osmóza+transpirace, kohezní síly

  • 3

    Odhadněte pořadí uvedených látek podle klesající rychlosti jejich difuze plazmatickou membránu A) CO2 B) etanol C) O2 D) glycerol

    cabd

  • 4

    Z vlastnostní vody jsou pro existenci živých organismů velmi důležité

    koheze, vysoké specifické teplo a dobrá tepelná vodivost

  • 5

    Turgor vyjadřuje

    tlak vakuoly na buněčnou stěnu

  • 6

    Turgescentní buňkou rozumíme

    buňku s maximálně možným obsahem vody

  • 7

    Osmotický příjem vody rostlinnou buňkou nastává v prostředí

    hypotonickém, s nižší koncentrací osmoticky aktivních látek než má buněčná šťáva vakuoly

  • 8

    Při osmóze dochází k pronikání

    molekul rozpouštědla přes polopropustnou membránu ze zředěnějšího roztoku do roztoku koncentrovanějšího

  • 9

    Rostliny ztrácí vodu

    transpirací, gutací

  • 10

    Z celkového množství vody přijaté během vegetačního období využívá rostlina pro fotosyntézu (tj. přímo zapojuje do vlastního metabolismu) asi

    2%

  • 11

    Rychlost transpirace vyjadřuje

    množství vody odpařené z určité (jednotkové) plochy listu za jednotku času

  • 12

    Transpirace dosahuje zpravidla svého maxima

    před polednem

  • 13

    Vadnutí rostliny bývá nejčastěji důsledkem

    nadměrného výparu, který vede k poklesu buněčného turgoru pletiv

  • 14

    Gutace se nejvíc uplatňuje

    zrána (po chladné noci), kdy díky nízké teplotě je ovzduší plně nasyceno vodními parami, což velmi ztěžuje (až vylučuje) transpiraci

  • 15

    V deštivém počasí dochází často

    k prasknutí plodů s vysokým obsahem cukrů, k tomu, že vlivem hypotonického prostředí plody silně přijímají vodu

  • 16

    Jako tzv. mízu označujeme u dřevin na jaře

    xylémovou šťávu

  • 17

    U katabolických dějů dochází

    k rozkladu složitých organických látek ; energie se při tom uvolňuje (jako ATP)

  • 18

    Kolik % z celkového množství dopadajícího slunečního záření využívají rostliny (za normálních podmínek) při fotosyntéze?

    1-2

  • 19

    Fotony slunečního záření nemohou při fotosyntéze využívat

    antokyaniny, hemoglobin

  • 20

    Která barviva předávají zachycenou energii chlorofylu a?

    karotenoidy, chlorofyly b,c

  • 21

    Rostlina při fotosyntéze využívá

    viditelněmé záření

  • 22

    Záření využívané rostlinami při fotosyntéze (tzv. fotosynteticky aktivní záření) leží zhruba v rozmezí vlnových délek

    400-700 nm

  • 23

    Součástí mechanismů fotosyntézy je

    fotofosforylace, Calvinův cyklus

  • 24

    Kyslík O2 je výsledkem rozkladu molekuly vody, tzv. fotolýzy vody

    ano

  • 25

    Proč není kyslík O2 výsledkem rozkladu molekuly tzv. fotolýzy vody ?

    O2 nepochází ze vzduchu či oxidu uhličitého, ani nevzniká štěpením glukózy

  • 26

    Výsledkem primárních procesů fotosyntézy je

    ATP, kyslík, redukovaný koenzym (NADP-H2)

  • 27

    Fotolýza vody je součástí

    primárních dějů

  • 28

    Při fotosyntéze zelených rostlin je zdrojem elektronů

    H2O

  • 29

    Sekundární děje fotosyntézy probíhají

    ve stromatu chloroplastů

  • 30

    Mezi sekundární procesy fotosyntézy patří

    Calvinův cyklus

  • 31

    Pro fotosyntézu je nejúčinnější záření (v souladu s absorpčními maximy chlorofylu a) barvy

    modrofialové a červené

  • 32

    Karotenoidy vykazují maximální absorbcí světelného záření

    v modré a zelené části spektra

  • 33

    Pro chlorofyl platí že

    absorbuje fialovou, modrou a červenou barvu viditelného světla, přičemž zelenou barvu odráží

  • 34

    Při rostoucí intenzitě světla se rychlost fotosyntézy

    zvyšuje pouze do určité intenzity světla

  • 35

    Rychlost fotosyntézy se zpravidla stanovuje na základě

    spotřeby oxidu uhličitého, množství vydaného kyslíku

  • 36

    Světelný kompenzační bod

    vyjadřuje vyrovnání příjmu a výdeje CO2 dané rostliny za určitých světelných podmínek (obvykle kolem rozbřesku a soumraku), nastává při nízké intenzitě světla, kdy se vyrovnává rychlost fotosyntézy a dýchání

  • 37

    První fotosyntetizující prokaryotní organismy

    výrazně přispěly svou činností k vytvoření kyslíkové atmosféry

  • 38

    Fotosyntéza neprobíhá u

    oomycet

  • 39

    Pro C4- rostliny (kukuřice setá, cukrova třtina), u nichž prvním produktem vázání oxidu uhličitého při fotosyntéze je čtyřuhlíkatá sloučenina (kys. jablečná), platí, že

    mají vyvinout mechanismus potlačují resp. zabraňující fotorespiraci, jde o teplomilné rostliny rozšířené zejména v tropech a subtropech, za vhodných podmínek (silné osvětlení, vysoké teploty) mají výrazně vyšší produkci ve srovnání s rostlinami typu C3

  • 40

    Rostliny dýchají

    ve dne i v noci, ve všech vývojových fázích

  • 41

    Pro aerobní dýchání rostlin platí, že

    je energeticky výhodnější ( ve srovnání s dýcháním anaerobním), jako výsledné produkty vznikají oxid uhličitý a voda

  • 42

    Fotorespirace

    vyžaduje účast chloroplastů, peroxizomů I mitochondrií, probíhá na světle, a to jen v buňkám schopných fotosyntézy

  • 43

    Všechny buňky mohou využít energii

    vázanou v organických chemických vazbách

  • 44

    Glykolýza se vyznačuje tím, že

    představuje anaerobní fázi dýchání, probíhá v cytoplazmě rostlinných buněk

  • 45

    Anaerobní glykolýza je proces, kdy se molekula glukózy štěpí

    na 2 molekuly triózy; konečným produktem jsou 2 molekuly kyseliny pyrohroznové

  • 46

    Je pravdou, že vývojově nejstarší způsob zpracování glukózy, tj. glykolýza, se vyskytuje pouze u prokaryot? Vysvětlení dole

    ne

  • 47

    Ve srovnání s aerobním dýcháním se při kvašení

    uvolňuje méně energie, tvoří energeticky ještě dosti bohaté látky

  • 48

    Intenzivní dýchání probíhá

    v klíčících semenech, v rozvíjejících se květech

  • 49

    Semena zpravidla prodýchají nejvíce zásobních látek v prostředí

    vlhkém a teplém

  • 50

    Je pravda, že jednotlivé části rostlin, sklizené např. jako ovoce nebo zelenina, dýchají intenzivněji při nízkých teplotách 1(ano/ne) Proto nízké teploty mají příznivý vliv na jakost a výživnou hodnotu uskladněného ovoce či zeleniny 2(ano/ne)

    1 ne, 2 ano

  • 51

    Pro dýchání rostlin platí, že

    probíhá ve tmě i na světle, hmotnost rostliny se při něm snižuje

  • 52

    Fixaci vzdušného dusíku provádějí

    jen některé skupiny bakterií

  • 53

    Hlízkové bakterie rodu Rhizobium charakterizuje schopnost

    vázat vzdušný kyslík

  • 54

    Při fixaci vzdušného dusíku jde o

    redukci N2 na NH3 spojenou se spotřebou ATP a s katalytickým působením nitrogenázy

  • 55

    Hlavním rezervoárem v cyklu dusíku je/jsou

    atmosféra

  • 56

    Proč se u rostlin (stejně jako u živočichů) neuplatňuje glukóza jako hlavní transportní cukr

    glukóza (i další monosacharidy) je obsažena v floémové šťávě jen v nepatrných koncentracích; jako redukující cukr by totiž v těle rostliny během transportu na dlouhé vzdálenost reagovala s proteiny či jinými sloučeninami

  • 57

    Typ výživy, kdy daný organismus využívá jako zdroj uhlíku organické látky vytvořené jinými organismy (během jejich života nebo až po jejich smrti), se nazývá

    mixotrofie

  • 58

    Podbílek šupinatý řadíme podle typu výživy mezi

    holoparazity

  • 59

    Mezi masožravé rostliny neřadíme

    orchideje

  • 60

    Haustoria se vyskytují

    u hemiparazitů, u holoparazitů

  • 61

    Vyberte znaky rostlinných hemiparazitů

    postrádají kořeny, svými haustorii pronikají do xylému hostitele, jsou schopny fotosyntézy, minerální látky a vodu odebírají hostitelské rostlině

  • 62

    Z hlediska výživy jsou bakterie

    hlavně heterotrofní, řidčeji i autotrofní organismy

  • 63

    Sinice (cyanobakterie) řadíme mezi

    mixotrofní organismy, autotrofní prokaryotické organismy

  • 64

    Při mykorhize poskytuje rostlina houbě zejména

    sacharidy

  • 65

    Sušinu tvoří

    látky anorganické i organické

  • 66

    Z celkové hmotnosti sušiny připadá na nespalitelný zbytek, popel, v průměru

    asi 5%

  • 67

    Největší množství minerálních látek na jednotku hmotnosti těla rostliny je obsaženo

    v listech

  • 68

    Mezi mikrobiogenní prvky nepatří

    hořčík, železo

  • 69

    Makrobiogenní prvek není

    zinek

  • 70

    Uhlíku je v sušině vyšších rostlin v průměru obsaženo

    45%

  • 71

    Vyšší rostliny přijímají dusík ve formě

    NO3-, NH4+

  • 72

    Síra je přijímána primárními producenty ve formě

    SO42-

  • 73

    Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách či ATP a nezbytným při tvorbě plodů je

    fosfor

  • 74

    Dusík lze do půdy dodat ve formě

    močoviny, ledků

  • 75

    Pro růst rostlin má rozhodující význam dostatek

    dusíku

  • 76

    Posouzení úrovně minerální výživy kulturních rostlin, na základě zjištěného obsahu živin v listech, se zabývá

    listová analýza

  • 77

    Na bílkoviny (proteiny) jsou bohaté zejména semena

    luštěnin

  • 78

    Rostliny mohou růst za nedostatku světla (ve tmě) objasnete

    ano

  • 79

    Etiolizací se rozumí

    změny způsobené nedostatkem světla (v morfologické stavbě a fyziologických dějích rostliny)

  • 80

    Při pěstování zeleniny se provádí záměrná etiolizace (zastinováním, přihrnováním půdy či svazováním listů), která zvyšuje její křehkost a stravitelnost, u

    čekanky, pórku, chřestu

  • 81

    Růst je charakterizován

    dělením buněk a jejich zvětšováním

  • 82

    Pro rychlost růstu platí, že

    vykazuje rytmičnost (periodicitu) během dne i roku, není stejnoměrná, mění se v závislosti na řadě vnějších i vnitřních faktorů

    • planeta Země

    planeta Země

    Leonka Požárová · 41問 · 1年前

    planeta Země

    planeta Země

    41問 • 1年前
    Leonka Požárová

    anatomie a morfologie rostlin

    anatomie a morfologie rostlin

    Leonka Požárová · 100問 · 1年前

    anatomie a morfologie rostlin

    anatomie a morfologie rostlin

    100問 • 1年前
    Leonka Požárová

    anatomie a morfologie rostlin 2

    anatomie a morfologie rostlin 2

    Leonka Požárová · 42問 · 1年前

    anatomie a morfologie rostlin 2

    anatomie a morfologie rostlin 2

    42問 • 1年前
    Leonka Požárová

    問題一覧

  • 1

    Co ovlivňuje příjem vody rostlinou

    teplota půdy, obsah kyslíku v půdním prostředí

  • 2

    Mezi nejvýznamnější procesy ovlivňující příjem a vedení vody v rostlinném těle patří

    osmóza+transpirace, kohezní síly

  • 3

    Odhadněte pořadí uvedených látek podle klesající rychlosti jejich difuze plazmatickou membránu A) CO2 B) etanol C) O2 D) glycerol

    cabd

  • 4

    Z vlastnostní vody jsou pro existenci živých organismů velmi důležité

    koheze, vysoké specifické teplo a dobrá tepelná vodivost

  • 5

    Turgor vyjadřuje

    tlak vakuoly na buněčnou stěnu

  • 6

    Turgescentní buňkou rozumíme

    buňku s maximálně možným obsahem vody

  • 7

    Osmotický příjem vody rostlinnou buňkou nastává v prostředí

    hypotonickém, s nižší koncentrací osmoticky aktivních látek než má buněčná šťáva vakuoly

  • 8

    Při osmóze dochází k pronikání

    molekul rozpouštědla přes polopropustnou membránu ze zředěnějšího roztoku do roztoku koncentrovanějšího

  • 9

    Rostliny ztrácí vodu

    transpirací, gutací

  • 10

    Z celkového množství vody přijaté během vegetačního období využívá rostlina pro fotosyntézu (tj. přímo zapojuje do vlastního metabolismu) asi

    2%

  • 11

    Rychlost transpirace vyjadřuje

    množství vody odpařené z určité (jednotkové) plochy listu za jednotku času

  • 12

    Transpirace dosahuje zpravidla svého maxima

    před polednem

  • 13

    Vadnutí rostliny bývá nejčastěji důsledkem

    nadměrného výparu, který vede k poklesu buněčného turgoru pletiv

  • 14

    Gutace se nejvíc uplatňuje

    zrána (po chladné noci), kdy díky nízké teplotě je ovzduší plně nasyceno vodními parami, což velmi ztěžuje (až vylučuje) transpiraci

  • 15

    V deštivém počasí dochází často

    k prasknutí plodů s vysokým obsahem cukrů, k tomu, že vlivem hypotonického prostředí plody silně přijímají vodu

  • 16

    Jako tzv. mízu označujeme u dřevin na jaře

    xylémovou šťávu

  • 17

    U katabolických dějů dochází

    k rozkladu složitých organických látek ; energie se při tom uvolňuje (jako ATP)

  • 18

    Kolik % z celkového množství dopadajícího slunečního záření využívají rostliny (za normálních podmínek) při fotosyntéze?

    1-2

  • 19

    Fotony slunečního záření nemohou při fotosyntéze využívat

    antokyaniny, hemoglobin

  • 20

    Která barviva předávají zachycenou energii chlorofylu a?

    karotenoidy, chlorofyly b,c

  • 21

    Rostlina při fotosyntéze využívá

    viditelněmé záření

  • 22

    Záření využívané rostlinami při fotosyntéze (tzv. fotosynteticky aktivní záření) leží zhruba v rozmezí vlnových délek

    400-700 nm

  • 23

    Součástí mechanismů fotosyntézy je

    fotofosforylace, Calvinův cyklus

  • 24

    Kyslík O2 je výsledkem rozkladu molekuly vody, tzv. fotolýzy vody

    ano

  • 25

    Proč není kyslík O2 výsledkem rozkladu molekuly tzv. fotolýzy vody ?

    O2 nepochází ze vzduchu či oxidu uhličitého, ani nevzniká štěpením glukózy

  • 26

    Výsledkem primárních procesů fotosyntézy je

    ATP, kyslík, redukovaný koenzym (NADP-H2)

  • 27

    Fotolýza vody je součástí

    primárních dějů

  • 28

    Při fotosyntéze zelených rostlin je zdrojem elektronů

    H2O

  • 29

    Sekundární děje fotosyntézy probíhají

    ve stromatu chloroplastů

  • 30

    Mezi sekundární procesy fotosyntézy patří

    Calvinův cyklus

  • 31

    Pro fotosyntézu je nejúčinnější záření (v souladu s absorpčními maximy chlorofylu a) barvy

    modrofialové a červené

  • 32

    Karotenoidy vykazují maximální absorbcí světelného záření

    v modré a zelené části spektra

  • 33

    Pro chlorofyl platí že

    absorbuje fialovou, modrou a červenou barvu viditelného světla, přičemž zelenou barvu odráží

  • 34

    Při rostoucí intenzitě světla se rychlost fotosyntézy

    zvyšuje pouze do určité intenzity světla

  • 35

    Rychlost fotosyntézy se zpravidla stanovuje na základě

    spotřeby oxidu uhličitého, množství vydaného kyslíku

  • 36

    Světelný kompenzační bod

    vyjadřuje vyrovnání příjmu a výdeje CO2 dané rostliny za určitých světelných podmínek (obvykle kolem rozbřesku a soumraku), nastává při nízké intenzitě světla, kdy se vyrovnává rychlost fotosyntézy a dýchání

  • 37

    První fotosyntetizující prokaryotní organismy

    výrazně přispěly svou činností k vytvoření kyslíkové atmosféry

  • 38

    Fotosyntéza neprobíhá u

    oomycet

  • 39

    Pro C4- rostliny (kukuřice setá, cukrova třtina), u nichž prvním produktem vázání oxidu uhličitého při fotosyntéze je čtyřuhlíkatá sloučenina (kys. jablečná), platí, že

    mají vyvinout mechanismus potlačují resp. zabraňující fotorespiraci, jde o teplomilné rostliny rozšířené zejména v tropech a subtropech, za vhodných podmínek (silné osvětlení, vysoké teploty) mají výrazně vyšší produkci ve srovnání s rostlinami typu C3

  • 40

    Rostliny dýchají

    ve dne i v noci, ve všech vývojových fázích

  • 41

    Pro aerobní dýchání rostlin platí, že

    je energeticky výhodnější ( ve srovnání s dýcháním anaerobním), jako výsledné produkty vznikají oxid uhličitý a voda

  • 42

    Fotorespirace

    vyžaduje účast chloroplastů, peroxizomů I mitochondrií, probíhá na světle, a to jen v buňkám schopných fotosyntézy

  • 43

    Všechny buňky mohou využít energii

    vázanou v organických chemických vazbách

  • 44

    Glykolýza se vyznačuje tím, že

    představuje anaerobní fázi dýchání, probíhá v cytoplazmě rostlinných buněk

  • 45

    Anaerobní glykolýza je proces, kdy se molekula glukózy štěpí

    na 2 molekuly triózy; konečným produktem jsou 2 molekuly kyseliny pyrohroznové

  • 46

    Je pravdou, že vývojově nejstarší způsob zpracování glukózy, tj. glykolýza, se vyskytuje pouze u prokaryot? Vysvětlení dole

    ne

  • 47

    Ve srovnání s aerobním dýcháním se při kvašení

    uvolňuje méně energie, tvoří energeticky ještě dosti bohaté látky

  • 48

    Intenzivní dýchání probíhá

    v klíčících semenech, v rozvíjejících se květech

  • 49

    Semena zpravidla prodýchají nejvíce zásobních látek v prostředí

    vlhkém a teplém

  • 50

    Je pravda, že jednotlivé části rostlin, sklizené např. jako ovoce nebo zelenina, dýchají intenzivněji při nízkých teplotách 1(ano/ne) Proto nízké teploty mají příznivý vliv na jakost a výživnou hodnotu uskladněného ovoce či zeleniny 2(ano/ne)

    1 ne, 2 ano

  • 51

    Pro dýchání rostlin platí, že

    probíhá ve tmě i na světle, hmotnost rostliny se při něm snižuje

  • 52

    Fixaci vzdušného dusíku provádějí

    jen některé skupiny bakterií

  • 53

    Hlízkové bakterie rodu Rhizobium charakterizuje schopnost

    vázat vzdušný kyslík

  • 54

    Při fixaci vzdušného dusíku jde o

    redukci N2 na NH3 spojenou se spotřebou ATP a s katalytickým působením nitrogenázy

  • 55

    Hlavním rezervoárem v cyklu dusíku je/jsou

    atmosféra

  • 56

    Proč se u rostlin (stejně jako u živočichů) neuplatňuje glukóza jako hlavní transportní cukr

    glukóza (i další monosacharidy) je obsažena v floémové šťávě jen v nepatrných koncentracích; jako redukující cukr by totiž v těle rostliny během transportu na dlouhé vzdálenost reagovala s proteiny či jinými sloučeninami

  • 57

    Typ výživy, kdy daný organismus využívá jako zdroj uhlíku organické látky vytvořené jinými organismy (během jejich života nebo až po jejich smrti), se nazývá

    mixotrofie

  • 58

    Podbílek šupinatý řadíme podle typu výživy mezi

    holoparazity

  • 59

    Mezi masožravé rostliny neřadíme

    orchideje

  • 60

    Haustoria se vyskytují

    u hemiparazitů, u holoparazitů

  • 61

    Vyberte znaky rostlinných hemiparazitů

    postrádají kořeny, svými haustorii pronikají do xylému hostitele, jsou schopny fotosyntézy, minerální látky a vodu odebírají hostitelské rostlině

  • 62

    Z hlediska výživy jsou bakterie

    hlavně heterotrofní, řidčeji i autotrofní organismy

  • 63

    Sinice (cyanobakterie) řadíme mezi

    mixotrofní organismy, autotrofní prokaryotické organismy

  • 64

    Při mykorhize poskytuje rostlina houbě zejména

    sacharidy

  • 65

    Sušinu tvoří

    látky anorganické i organické

  • 66

    Z celkové hmotnosti sušiny připadá na nespalitelný zbytek, popel, v průměru

    asi 5%

  • 67

    Největší množství minerálních látek na jednotku hmotnosti těla rostliny je obsaženo

    v listech

  • 68

    Mezi mikrobiogenní prvky nepatří

    hořčík, železo

  • 69

    Makrobiogenní prvek není

    zinek

  • 70

    Uhlíku je v sušině vyšších rostlin v průměru obsaženo

    45%

  • 71

    Vyšší rostliny přijímají dusík ve formě

    NO3-, NH4+

  • 72

    Síra je přijímána primárními producenty ve formě

    SO42-

  • 73

    Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách či ATP a nezbytným při tvorbě plodů je

    fosfor

  • 74

    Dusík lze do půdy dodat ve formě

    močoviny, ledků

  • 75

    Pro růst rostlin má rozhodující význam dostatek

    dusíku

  • 76

    Posouzení úrovně minerální výživy kulturních rostlin, na základě zjištěného obsahu živin v listech, se zabývá

    listová analýza

  • 77

    Na bílkoviny (proteiny) jsou bohaté zejména semena

    luštěnin

  • 78

    Rostliny mohou růst za nedostatku světla (ve tmě) objasnete

    ano

  • 79

    Etiolizací se rozumí

    změny způsobené nedostatkem světla (v morfologické stavbě a fyziologických dějích rostliny)

  • 80

    Při pěstování zeleniny se provádí záměrná etiolizace (zastinováním, přihrnováním půdy či svazováním listů), která zvyšuje její křehkost a stravitelnost, u

    čekanky, pórku, chřestu

  • 81

    Růst je charakterizován

    dělením buněk a jejich zvětšováním

  • 82

    Pro rychlost růstu platí, že

    vykazuje rytmičnost (periodicitu) během dne i roku, není stejnoměrná, mění se v závislosti na řadě vnějších i vnitřních faktorů