Čití je zpracování informací z vnějšího i vnitřního prostředí.

Vnímání je proces získávání syrových informací z vnějšího i vnitřního prostředí.

Horní podnětový práh je nejnižší intenzita podnětu, která vede ke vzniku počitku určité intenzity.

Rozdílový práh je nejmenší rozdíl mezi dvěma intenzitami podnětu, které vede ke vzniku dvou rozlišitelných počitků.

Weberův zákon říká, že velikost rozdílového prahu nezávisí na intenzitě standardního výchozího podnětu.

Weberův zákon : K=ΔI/I, kde K je Fechnerova konstanta, ΔI je výchozí standardní podnět a I absolutní práh.

Weberova konstanta má u různých smyslových orgánů různou intenzitu.

Weber-Fechnerův zákon říká, že vztah mezi podnětem a počitkem je kvadratický.

Weber-Fechnerův zákon říká, že intenzita podnětu vzrůstá řadou geometrickou, odpovídající intenzita počitku vzrůstá řadou aritmetickou.

Transdukce je převod fyzikálního podnětu do podoby nervových impulsů.

Dle gestaltismu je primární vnímání určitých celků.

Centrace je soustředění se na jednu část zorného pole.

Zákon kontrastu říká, že jako figuru vnímám z pravidla ty části zorného pole, které spolu ostře nekontrastují.

Zákon proximity říká, že jako figuru vydělujeme ze zorného pole ty části, kterou jsou od sebe nejvíce vzdálené.

ᶲ fenomén M. Wertheimer si lze představit jako dva záblesky, které následují-li dostatečně pomalu po sobě, vnímáme jako jeden.

Mezi binokulární vodítka patří lineární perspektiva.

Lineární perspektiva znamená, že bližší objekty vnímáme v zorném poli jako větší a vzdálenější jako menší, nehledě na reálnou velikost těchto objektů.

Apercepce znamená, že naše dřívější percepční zkušenost s předměty vede ke vzniku percepčních očekávání.

Neexistují individuální rozdíly ve vnímání dané sociální zkušenosti.

Eidetismus je velmi rozvinutá schopnost zachovat ve své verbální paměti slovo s mnoha detaily a vybavit si ho.

Funkcí pozornosti je vpouštět do vědomí neomezený počet informací.

Pozornost si lze představit jako filtr a tento model vytvořil I. P. Pavlov.

Výběrovost záměrné pozornosti znamená, že člověk se věnuje všem podnětům.

Učení je relativně nestálá změna chování.

Reprodukce je bezděčné vybavení.

Dlouhodobá paměť je druh paměti, kde jsou psychické obsahy uloženy trvale.

Echoická paměť je druh sensorické paměti pro vizuální podněty.

Konečný rozsah bezprostřední krátkodobé paměti je dle G. Millera 5+-2 chunků/vrypů.

Krátkodobá paměť se dle Atkinson-Schiffrinova modelu chová jako procesor, informace jím prochází v různých etapách, dokud se nestanou trvalou součástí dlouhodobé paměti.

Současný model dlouhodobé paměti Baddeleye a Hitche předpokládá tři komponenty: centrální exekutivu, epizodický zásobník a fonologickou smyčku.

Pracovní paměť je mimo jiné systém pro převod informace z dlouhodobé paměti do ohniska vědomí a zajišťuje ho centrální exekutiva.

Fonologická smyčka je zodpovědná za udržování vizuální informace v pracovní paměti.

Vizuální sklad uchovává sekvence pohybů ve vizuoprostorovém náčrtníku.

Centrální exekutiva je řídící systém epizodického zásobníku fonologické smyčky a visuoprostorového náčrtníku.

Konsolidace paměťových stop probíhá při převodu informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé.

REM fáze posiluje konsolidaci paměťových stop.

Paměť deklarativní je paměť na znalosti, významy pojmů, verbální obsahy.

Epizodická paměť je paměť na naučené dovednosti.

Explicitní paměť je paměť, jejíž obsahy jsou nepřístupné vědomí.

Teorie motivovaného zapomínání říká, že některé psychické obsahy pro nás jsou natolik příjemné, že jsme motivováni na ně zapomenout.

Teorie interference při zapomínání říká, že některé psychické obsahy jsou natolik odlišné, že je nemožné si je zapamatovat současně.

Výzkum představ patřil mezi hlavní témata behaviorismu.

Dle asocianismu se představy vybavují do vědomí na základě jednoho asociačního zákona: dotyku.

Fantazie je psychický obsah, který vede ke vzniku nových psychických obsahů.

Teorie dvojího kódování A. Paivio předpokládá dva symbolické systémy: verbální a vizuální.

Myšlení je jednoduchý poznávací proces, který úzce souvisí s inteligencí.

Behaviorismus předpokládá, že myšlení je hlasité mluvení, které se projevuje viditelnými pohyby hlasivek.

Myšlenkové procesy u dětí dle J. Piageta začínají stadiem konkrétních operací.

Algoritmus je nesystematický vzorec uvažování, který vyhodnocuje pouze dostupné informace.

Heuristický postup založený na typických reprezentativních příkladech říká, že si vezmu jeden libovolný příklad, udělám ho reprezentativní pro celou skupinu a podle něho ji posuzuji.