buněčná teorie

m.j.shcleiden -popsal R buňku -T. Schwan-studoval Ž-buňku -J.E.Purkyně - fyziologie člověka -R.Hooke- objevila pojmenoval R-buňku

prokaryotická buňka -bakterie -sinice eukaryotická buňka- R. -Ž. -buňka hub

Prokaryota -starší -o řád menší -jednodušší -bez membránových organel -s nepravým jadérkem n Eukaryota -mladší -o řád větší -s membránovými organelami -s pravým jádrem 2n

nepravé jádro 1 do kruhu stočená DNA dědičnost, řídí buňku

malá molekula DNA do kruhu uzavřena nese doplňkovou informaci může pronikat i do jiných buněk možno využít v genetickém inženýrství

R Ž vakuola. X buněčná stěna. X X. lysozomy fotos. autotrofní. příjem živin heterotrofní chloroplast. X X. centrozom

odděluji buňku od okolního prostředí, chrání buňku, umožňují komunikaci buňky s prostředím

cytosol základní hmota vyplňující buňku

funkční útvary v cytoplazmě, často s vlastní biomemranou

dvojvrstva fosfolipidu + uzavřené bílkoviny

sacharidy, tuky vodu, ionty, vitaminy,enzymy, hormony aminokyseliny

-zplodiny metabolismu-CO2, H2O -hormony, enzymy, vitaminy -protilátky, antibiotika

iontu, molekul, makromolekul i celých částic

pasivní aktivní eendyocytoza exocytoza

-zajišťuje pohyb molekul bez potřeby energie -ATP NEPOTŘEBUJE TYPY: a)prosta difuze b)usnadněna difuze c)osmóza

ADP + P = ATP

pasivní transport samovolné pronikání molekul a iontů z místa vyšší koncentrace do místa nižší koncentrace do buňky se dostanou malé částice např O2 a CO2

pasivní transport přenášené molekuly jsou vázané na bílkovinné přenašeče, které zajisti přesun látek přes membránu přenášeny jsou HEXÓZY (glukóza, ionty Na+)

pasivní transport transport vody přes membránu zvláštní případ difuze roztok (cytoplazma) a rozpouštědlo (voda) jsou od sebe rozděleny poloprospustnou semipermanenti membránou membrána propouští pouze vodu

buňka při přenosu látek spotřebovává energii ATP např sodno draselná pumpa

přestavba plazmatické membrány za účelem přijmu, nebo výdaje větších látek aktivní proces umožňující ražený příjem látek za spotřeby ATP typy: a)Pinocytoza- buněčné pití (buňka pohlcuje, nebo vylučuje kapénky tekutin vchlípením nebo vychlípením části plazmatické membrány b)fagocytoza- buněčné pojídání -buňka přijímá, nebo vydává také makromolekuly vytváří plazmatické výběžky (panožky), kterými obklopí částice a uzavře, enzymy částici rozloží

biomembrana stavba:dvojvrstva fosfolipidů + vmezeřené bílkovinyvlastnost : polopropustná (semipermeabilní),propouští jen některé látky buněčná stěna propustná, pevná Rozdíly: buňka R z celulozy buňka H z chitinu buňka bakterií z peptidoglykanu

tekutá složka buňky,výplň kromě jádra, roztok organických a anorganických látek, proměnlivé složení, podoba gel CYTOSOL - výplň buňky kromě jádra a organel pH = 6,8 – 7, 0

: BUNĚČNÉ JÁDRO (nucleus) – nedílná součást všech buněk, jaderná membrána, karyoplasma,jaderné pory DNA + B = chromatin FUNKCE: genetická – dělení buňky metabolická – řídí procesy v buňce

• V době, kdy se buňka nedělí tvoří její genetický materiál (DNA+bílkovina) zrnitou hmotu

V době, kdy se buňka připravuje na dělení dochází ke spiralizaci DNA a vznikají pentlicovité útvary

CH: útvary viditelné v době Stavba: DNA + BÍLKOVINY JÁDRA = histony (nukleohistonové vlákno) KARYOTYP: počet a tvar chromozomů dělení buňky n - haploidní (př. člověk = 23) chromozomy jsou po kusech další: 3n - triploidní 4n - tetraploidní xn - polyploidní - (spíše u R buněk) (typický pro druh organizmu) POČET: 2n - diploidní (př. člověk = 46)chromozomy jsou v páru Homologické ch. = chromozomy jednoho páru (jeden pochází od otce 2. od matky) nesou stejné geny - k jejich rozchodu dochází při meiotickém dělení

JADÉRKO – produkce r – RNA, vznik ribozómů

mikrotubuly a mikrofilamenta F: opora buňky, centriola, dělící vřeténko

soustava váčků, kanálků drsné ER(+ ribozómy) → syntéza bílkovin hladké ER (bez ribozómů) → syntéza lipidů a polysacharidu

GA) – propojené kanálky, váčky → diktyozómy F: spojená s ER, úprava a transport látek (příjem a výdej látek buňkou)

MITOCHONDRIE – stavba (dvě biomembrány, kristy, matrix), semiautonomní organela F: dýchací a energetické centrum buňky cyklus kyseliny citrónové → tvorba ATP

LYSOZÓMY: jen v živočišné buňce,váčky obsahující enzymy F: rozklad látek v buňce AUTOFÁGIE → může zajistit i rozklad vlastníchorganel v buňce • CENTRIOLA A CENTROZOM :jen v živočišné buňce dělící tělísko – F: při dělení buňky